Konspirační teorie zvyšují pocit ohrožení a sráží důvěru v instituce, ukázal slovenský výzkum

Slovenští vědci prozkoumali, jak šíření konspiračních teorií způsobuje společenskou zpětnou vazbu, která poškozuje celou společnost.

Konspirační teorie jsou jedním z velkých fenoménů dnešní doby. Panuje kolem nich ale spousta nejasností. Přestože mají významný vliv na společnost, tak se o jejich vzniku, šíření i dopadu na společnost ví pozoruhodně málo. Pokusili se na to podívat slovenští psychologové, kteří se soustředili na známý problém, který by se dal shrnout metaforou: „co bylo dřív: slepice, nebo vejce?“

Studie, do níž se zapojila i celá řada zahraničních vědců, zkoumala víc než devět stovek účastníků. U nich se vědci zaměřili na tři základní okruhy: důvěru v instituce, pocity finanční jistoty a nejistoty a víru v konspirační teorie. S lidmi se bavili opakovaně během let 2021 až 2023, tedy v době, kdy se společností šířily konspirační vlny hlavně o covidu a válce na Ukrajině. Právě díky opakovaným rozhovorům mohli vědci vidět, jak se postoje lidí měnily a co bylo příčinou změn v uvažování lidí.

Ukázalo se, že pocity ohrožení mohou zvyšovat náchylnost k víře v konspirační teorie, ale platí to i naopak: konspirační teorie samy o sobě mohou přispívat k tomu, že lidé vnímají svůj život jako stále nejistější. Může tak vznikat destruktivní zpětná vazba.

V pojmech konspirační teorie a dezinformace je často pojmový zmatek. Oba pojmy spolu souvisejí, ale významově se nepřekrývají.

Konspirační teorie je teorie, která říká, že za různými jevy nejsou viditelné příčiny, ale nějací skrytí hybatelé, kteří událostmi manipulují ze zákulisí. Tito hybatelé se mají spiknout proti zájmům většiny, proto se tato teorie označuje také jako spiklenecká.

Dezinformace je úmyslné šíření nepravdivých informací. Důležitá je zde úmyslnost a také vědomí toho, že šiřitel ví, že sdílí něco nepravdivého. Dezinformace tak mohou snadno šířit konspirační teorie.

Misinformace jsou nepravdivé informace. Tedy ty, kde jejich autor neví, že sdílí nepravdu, je o pravdivosti svého tvrzení přesvědčen. V tomto případě tedy může být konspirační teorie misinformací.

„Nejzajímavějším zjištěním naší studie je, že pocity nejistoty – tedy subjektivní pocit, že naše životy jsou nestabilní a ohrožené – mohou vzniknout až poté, co začneme věřit v konspirační teorie,“ vysvětluje spoluautorka studie Lena Adamusová. Upozorňuje na klíčový výsledek, který popsali: „Konspirační teorie nejsou jenom nepodloženými přesvědčeními, ale způsobem, jak interpretovat realitu. Učí nás vidět svět jako místo plné skrytých manipulací, nepřátelských elit a zlovolných úmyslů,“ doplňuje.

V takovém konspiračním pohledu na svět podle ní nemůže být nic náhodné a žádná krize není neutrální – pokud někdo věří, že veřejné instituce lžou, odborníci jsou zkorumpovaní a politická rozhodnutí slouží tajným zájmům, je velmi obtížné zůstat klidný ohledně své vlastní ekonomické nebo osobní budoucnosti. „Konspirační teorie tak fungují jako čočky, které zakrývají realitu. Nemusí nutně zhoršovat objektivní životní podmínky – stačí, že zhoršují jejich interpretaci,“ popisují vědci ve studii, která vyšla ve světovém odborném časopisu British Journal of Social Psychology.

Dopad na celou společnost

Důležitou roli podle vědců hraje také důvěra v instituce. Výsledky ukázaly, že vztah mezi nedůvěrou v instituce a vírou v konspirační teorie je extrémně silný, stabilní v čase a obousměrný. Nedůvěra v instituce může posilovat konspirační přesvědčení, která zase dále podkopávají důvěru v instituce.

„V praxi to znamená, že může vzniknout začarovaný kruh: čím méně důvěřujeme institucím, tím snáze přijímáme konspirační teorie – a čím více jim věříme, tím více máme pocit, že institucím nelze důvěřovat. To může vést k přetrvávajícímu podezřívavému myšlení, kdy se nedůvěra stává výchozím způsobem uvažování o světě,“ dodává spoluautorka studie Eva Ballová Mikušková.

Výsledky také naznačují širší sociální dopady. V prostředí, kde konspirační teorie prohlubují pocity nejistoty a oslabují důvěru v instituce, se mohou stát účinným nástrojem politické manipulace. Není třeba ničit ekonomického nebo politického rivala, stačí podkopat důvěru občanů v jejich vlastní zemi a přesvědčit je, že budoucnost je nevyhnutelně temná. Zvýší se tak jejich tendence šířit konspirační teorie, které způsobí jejich negativnější vnímání světa a zpětně zase zeslabuje důvěru v instituce, vyplývá ze studie.

V komentáři vydaném na slovenském Denníku N autoři doplňují: „Pokud se domníváme, že konspirační teorie jsou výsledkem chudoby, marginalizace nebo nedostatečných kognitivních schopností, řešení se jeví jako jednoduché: naučit lidi efektivněji myslet, zlepšit jejich finanční situaci a problém zmizí. Naše nejnovější výzkumy ale ukazují, že to nestačí. Pokud konspirační narativy vyvolávají pocit ohrožení, ani výrazné zlepšení ekonomických podmínek nemusí mít požadovaný účinek. Lidé se mohou i nadále cítit ohroženi. To vysvětluje, proč v mnoha zemích přetrvává sociální frustrace navzdory ekonomickému růstu a nízké nezaměstnanosti. Problém není jen v peněženkách, ale také v interpretačním rámci, skrze který lidé vnímají realitu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...