Konec plešatosti? Vědci vytvořili vlasy z kmenových buněk

Experti z kalifornského výzkumného ústavu Sanford Burnham Prebys vytvořili přirozeně vypadající vlasy, které normálně rostou z lidské kůže. Využili k tomu takzvané pluripotentní kmenové buňky. Jde o úspěch, který by mohl přinést revoluci do vlasové péče a celého průmyslu, který se kolem ní i plešatosti točí.

Autoři o svém úspěchu informovali odbornou veřejnost na konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk. Novou technologii už si licencovala společnost Stemson Therapeutics.

Plešatost neboli alopecie představuje potenciálně obrovský trh, jen ve Spojených státech tímto zdravotním problémem trpí asi 80 milionů mužů, žen a dětí. Příčinami jsou genetika, věk, léčba rakoviny, ale také popáleniny a různé zdravotní problémy. Ztráta vlasů je také často spojována s extrémními emocionálními problémy, které mohou snižovat kvalitu života a přispívat k úzkosti a depresi.

Testy na lidských dobrovolnících

„Náš nový postup, který jsme právě popsali, konečně překonává technologické bariéry, které bránily tomu, aby náš objev mohl fungovat v reálném životě,“ uvedl profesor Alexey Terskikh, který výzkum vedl. „Nyní máme opravdu robustní a vysoce kontrolovatelnou metodu pro vytváření přirozeně vypadajících vlasů, které rostou z kůže. Využíváme k tomu obnovitelný zdroj lidských kmenových buněk. Jedná se o kritický průlom ve vývoji prostředků proti plešatosti založených na buněčném výzkumu,“ dodal.

Terskikh studuje typ buněk v takzvané dermální papile, což je pojivová tkáň, ve které jsou krevní kapiláry přivádějící živiny vlasové cibulce. Tamní buňky kontrolují růst vlasu, jeho sílu, délku i růstový cyklus. Už před čtyřmi roky se jeho týmu podařilo, že vlasy vyrostly tímto postupem na myších. Tehdy byl ale celý proces ještě nekontrolovaný a potřeboval spoustu vylepšení. Nový postup to ale celé řeší.

Jeho základem je jakási mřížka, která je vyrobená ze stejného materiálu jako vstřebatelné stehy. Ta tvoří kostru, jež udává směr růstu vlasů a pomáhá současně implantovaným kmenovým buňkám. Nakonec se mřížka vstřebá do těla. Vědci si úspěšnost tohoto postupu ověřili při řadě experimentů na bezsrstých myších, nyní zbývá poslední krok, ještě vše otestovat na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...