Kometa Leonard zklamala astronomy. Místo aby zářila, její jasnost klesá

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.

„S kometami je to jako se závodními koňmi, říká se. Protože sázky na ně jsou často velmi nejisté. Jasnost komety se často nechová podle předpovědi, kdy by se měla kometa s přiblížením ke Slunci spořádaně stále zjasňovat,“ uvedl Suchan.

„A to se děje právě nyní s kometou Leonard, která dávala naději na prosincovou podívanou prostým okem, bez dalekohledu. Pozorování z posledních dní ale ukazují na pozvolné zastavení růstu její jasnosti. A protože jasnost komety velmi záleží na aktivitě jejího jádra, tedy kolik především prachu se z jádra komety uvolňuje, může tato skutečnost například znamenat možný začátek rozpadu komety,“ vysvětlil místopředseda.

Pesimistická předpověď podle něj nicméně zatím není jistá a až další pozorování potvrdí, co se přesně děje. „Společnost pro meziplanetární hmotu při České astronomické společnosti analyzovala astrometrická data a kometa se zatím nijak nevychyluje ve své dráze, což rozpad jádra komety nepotvrzuje. Co kometa dál chystá, nelze odhadnout,“ dodal Suchan.

Kometa podle jeho slov může velmi rychle zeslábnout či po rozpadu téměř zmizet z oblohy a zůstat viditelná pouze pro velké dalekohledy. „Nebo může dojít k nečekanému výraznému zjasnění. Jestli ale její jasnost překročí hranici k pozorování okem, je nyní velká otázka,“ uzavřel Suchan.

Dráha komety Leonard ve Sluneční soustavě
Zdroj: Catalina Sky Survey

Kometu C/2021 A1 (Leonard) objevil Gregory Leonard letos 3. ledna na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. Zatímco v době objevu se nacházela 737,5 milionu kilometrů od Země, 12. prosince se přiblíží 34,9 milionu kilometrů. Podle astronomů kometa v dávné minulosti pravděpodobně absolvovala již jeden oblet kolem Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...