Kombinace oteplování a běžných chemikálií zmenšuje ryby. Experti varují před velkým problémem

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Autoři studie tvrdí, že ryby vystavené chemikálii bisfenol A potřebují k růstu ve vodách s vysokou teplotou více potravy. Sloučenina se běžně používá při výrobě plastů a podle odborníků narušuje u živočichů komunikaci mezi buňkami, což má dopad na jejich metabolismus a růst. U lidí je látka spojovaná s nepříznivými následky pro vývoj či imunitní systém. Ročně se po celém světě vyrobí miliardy tun této sloučeniny.

Vědci vystavili ryby druhu dánio pruhované (Danio rerio) množství bisfenolu A, které se běžně vyskytuje ve vodních tocích. Zjistili, že chemická látka při teplotě 24 stupňů Celsia snižuje množství energie, které ryby potřebují k růstu. Sloučenina naopak brzdí růst při třiceti a více stupních. To je přitom teplota, v níž v důsledku globálního oteplování žije řada mořských živočichů.

Biolog Frank Seebacher, který výzkum vedl, tvrdí, že je proto naléhavě potřeba zmírnit klimatickou změnu a současně omezit množství plastového odpadu. Jinak podle něj hrozí, že se sníží populace určitých druhů, což v kombinaci s rybolovem může vést k jejich úplnému zániku.

Nejohroženější oblastí je jihovýchodní Asie

Autoři studie, kterou vydal odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, uvádí, že oteplováním, znečištěním a rybolovem je nejvíce ohrožená jihovýchodní Asie, jižní část Severní Ameriky a severní část Jižní Ameriky.

Bisfenol A se do moře dostává z odpadních vod a také z rozkládajících se plastů. Velké množství chemikálií je podle vědců v blízkosti výrobních závodů.

Omezením výzkumu je skutečnost, že vědci studii provedli na malých sladkovodních rybkách. Očekávají nicméně podobné výsledky i u dalších druhů.

„U obratlovců jsou velmi zachovalé všechny endokrinní systémy, takže je nepravděpodobné, že by mezi nimi existovaly obrovské rozdíly v tom, jak reagují na bisfenol A. Ale tato možnost existuje a musíme ji ověřit,“ konstatuje Seebacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...