Kojenci krmení z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu. Jejich nejčastější alternativou jsou skleněné nádobky.

Polypropylen je jedním z nejběžněji používaných plastů a předběžné testy vědců zjistily, že konvice a nádoby na potraviny také uvolňují miliony mikroplastů na litr tekutiny.

O mikroplastech v okolním prostředí je známo, že kontaminují lidskou potravu a nápoje, ovšem studie ukázala, že příprava jídla v plastových nádobách může vést k vystavení mikroplastům v tisícinásobně vyšších řádech.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, ale problém je třeba zkoumat“

Zdravotní dopady zatím nejsou známé, ale podle vědců je nezbytně nutné tuto záležitost dále zkoumat, především pokud jde o děti. „Byli jsme naprosto ohromení, kolik mikroplastů dětské lahvičky uvolňovaly,“ uvedl profesor John Boland z vysoké školy Trinity College v irském Dublinu.

Profesor Oliver Jones z Univerzity RMIT v australském Melbourne, který se na studii podílel, poukázal na skutečnost, že jde o odhady množství mikroplastů, jimž mohou být děti vystaveny, nikoli o měření.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, že děti krmí z plastových lahviček. Nicméně tato studie ukazuje, že problém mikroplastů je pravděpodobně mnohem větší, než si myslíme, a musíme to začít lépe zkoumat a chápat,“ dodal Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...