Klimatologovi hrozí výpověď. Odmítl se vrátit do Evropy letadlem, chce cestovat s menšími emisemi

Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu. O případu informoval britský deník The Guardian.

Gianluca Grimalda, který ze zásady odmítá létat, dostal minulý pátek od zaměstnavatele varování, že pokud nebude v pondělí ve své kanceláři, přijde o místo. Expert ještě tento týden místo toho stále čekal na ostrově Bougainville, který je součástí Papuy Nové Guiney, aby se nalodil na nákladní loď, na níž by se vypravil na cestu do Evropy.

Grimalda půl roku zkoumal dopad klimatické změny a globalizace na komunity v Papui Nové Guineji. Cestu zpátky do Evropy, dlouhou 22 tisíc kilometrů, chce zdolat zcela bez létání, pouze s pomocí lodí, vlaků a autobusů. Taková cesta mu podle jeho vlastních odhadů sice zabere dva měsíce, ale ušetří 3,6 tuny emisí oxidu uhličitého.

„Napsal jsem prezidentovi svého ústavu, že tam dnes nebudu a že se budu vracet lodí a po zemi,“ řekl expert v pondělí. „Cítím se teď dobře, ale některé uplynulé dny byly docela traumatické, protože od lidí z mého institutu jsem nečekal tenhle druh chování. Ale myslím, že jsem se rozhodl správně,“ řekl Grimalda.

„Cestování letadlem je nejrychlejším způsobem spalování fosilních paliv, tedy nejrychlejší cestou, jak dospět ke katastrofě,“ upozornil vědec.

Grimaldovi příznivci se podle britského listu domnívají, že kielský institut se svému zaměstnanci mstí za jeho účast na klimatických protestech.

Mluvčí institutu uvedl, že ústav veřejně nekomentuje interní personální záležitosti. Institut však údajně podporuje to, aby jeho zaměstnanci podnikali služební cesty „klimaticky přívětivým způsobem“. Grimalda ve čtvrtek na platformě X toto prohlášení označil za ironické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...