Klesající porodnost může souviset se spalováním fosilních paliv, říká nová studie

Klesající porodnost může souviset se znečištěním, které je důsledkem spalování fosilních paliv. Dokazuje to nový dánský výzkum, který se pokusil shrnout všechny známé informace o tomto fenoménu.

Že se v posledním půlstoletí v prakticky všech průmyslových zemích snižuje porodnost, jasně dokazují statistiky. Studie se podívala v největším možném detailu na Dánsko, ale tento trend je patrný i v dalších vyspělých zemích.

Podle vědců se každé desáté dánské dítě rodí za pomoci asistované reprodukce a více než pětina mužů nikdy nemá děti. Zdá se, že tento pokles začal na počátku industrializace a podle řady odborníků by mohl vést k demografickému kolapsu – situaci, kdy je tak málo mladých, že neuživí starší generace.

Klesající plodnost v různých částech světa
Zdroj: Nature

„Musíme si uvědomit, že o neplodnosti v populaci víme příliš málo, takže dalším krokem by měla být snaha zjistit, proč tolik mladých párů nemá děti,“ uvedl pro deník Guardian profesor na Kodaňské univerzitě v Dánsku a hlavní autor studie Niels Erik Skakkebæk, který její výsledky vydal v odborném časopise Nature Reviews Endocrinology.

Je to vliv kultury nebo chemie?

Základní otázkou, kterou badatelé řeší, je samotná příčina snižující se porodnosti. Že se rodí dětí méně než v minulosti, je očividné, ale vlivů na tento jev může být více, přičemž s největší pravděpodobností je nižší porodnost důsledkem jejich kombinace.

Klesající míra reprodukce bývá často připisována kulturním a socioekonomickým faktorům, jako je kupříkladu rozšíření přístupu k plánovanému rodičovství, antikoncepci a potratům, ale vliv může mít i měnící se úloha žen ve společnosti – ze sociologických výzkumů vyplývá, že například vzdělání a možnost profesní kariéry mají na porodnost negativní vliv.

Statistiky ale současně nabízejí data, která ukazují, že problém je ještě složitější. Například počet těhotenství klesal už před zavedením antikoncepčních pilulek, celkový počet potratů se v průběhu let snižuje a naopak počet nechtěných těhotenství se od roku 1990 zvyšuje o 1–2 procenta.

Příliš rychlé na genetiku

Zejména v posledních letech ale současně přichází stále větší množství výzkumů, které nacházejí možné příčiny lidské neplodnosti v biologických faktorech. Nejvíc se jich týká mužů, u kterých se častěji objevují rakovina varlat, nižší kvalita spermií či nárůst počtu vrozených vad genitálií.

Ani ženy ale nejsou úplně bez reprodukčních problémů – u nich zase přibývá nedostatečně kvalitních vajíček a také případů předčasného nástupu puberty, což reálně také snižuje délku reprodukčního věku.

Vědci upozorňují, že tyto změny nejsou – a ani být nemohou – genetické povahy. Je sice možné, že by se během evoluce objevily, ale extrémní rychlost, s jakou negativní jevy spojené s reprodukcí přibývají, to vylučuje. Za několik desítek let se vliv genetiky zkrátka projevit nemůže.

Všudypřítomná fosilní paliva

Podle profesora Skakkebæka je tedy nutné podívat se na další biologické faktory a mnohem lépe je pochopit a prostudovat. Podle dánského výzkumu mohou být tím klíčovým hráčem toxické chemické sloučeniny pocházející z fosilních paliv, které se do životního prostředí dostávají už od začátků průmyslové revoluce.

„Tolik moderního života je založeno na fosilních palivech,“ zdůrazňuje Skakkebæk, „jenže my lidé o tom takhle nepřemýšlíme, když si koupíme pár bot vyrobených z chemikálií původem z fosilních paliv.“

Fosilní paliva jsou všudypřítomná – jejich stopy už odborníci nalezli v krvi, moči, spermatu, placentě a mateřském mléce i v tukové tkáni. Řada znečišťujících látek, které jsou obsažené ve fosilních palivech, patří mezi takzvané endokrinními disruptory – to jsou látky, jež narušují hormonální systém těla a mají negativní vliv na reprodukční schopnosti.

„Z mnoha experimentálních studií na zvířatech víme, že plasty, chemické látky a další podobné produkty fosilního průmyslu mohou způsobovat problémy při reprodukci,“ vysvětluje profesor Skakkebæk a dodává, že takové studie u lidí není možné provádět – cíleně je vystavit potenciálně nebezpečným látkám by porušilo veškerá etická pravidla výzkumu. Přesto je podle Skakkebæka důkazů od zvířat tolik, že by to mělo vyvolávat obavy.

O myších a lidech

Studie ukazují, že například u potkanů a myší, pokud jsou vystaveny narušení endokrinního systému toxickými chemickými látkami, dochází ke genetickým změnám, které ovlivňují jejich reprodukční schopnosti. Výzkum na lidech je zatím nedostatečný, ale některé studie ukázaly, že chemikálie narušující endokrinní systém mohou mít podstatnou souvislost s mužskými reprodukčními chorobami. 

Údaje získané na zvířatech ukázaly, že znečištění má odlišný dopad na reprodukční schopnosti samic a samců. Samice jsou obecně nejcitlivější v období krátce po zabřeznutí, právě tehdy jsou tudíž náchylné i vůči znečišťujícím látkám.

Tyto možné souvislosti je ale podle autorů dánské studie zapotřebí systematicky a detailně prozkoumat, a zejména je zařadit do širšího kontextu. V úvahu je totiž zapotřebí brát také změny životního stylu, které se v moderní společnosti druhé poloviny dvacátého a první poloviny jednadvacátého století objevily – například menší fyzická aktivita, kouření, rostoucí míra obezity, konzumace alkoholu a také změny ve stravování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...