Keporkaci už nejsou ohrožení. Podařilo se zabránit jejich vyhynutí, tvrdí australští vědci

Keporkakové budou vyřazeni z australského seznamu ohrožených druhů. Nezávislá vládní vědecká komise pro ohrožené druhy totiž oznámila, že se populace těchto velkých inteligentních kytovců skvělým způsobem zotavily.

Lov velryb přivedl tento druh v minulosti prakticky na hranici vyhynutí. Proto v osmdesátých letech dvacátého století bylo jejich zabíjení zakázáno. Vědci pak sledovali, jak se počty zvířat pomalu zvyšují a populace stabilizují. Ochránci přírody ale varují, že i přes tento jednoznačný úspěch zvířata stále čelí zásadním hrozbám, jako je například znečištění oceánů nebo změny klimatu.

Australská ministryně životního prostředí Sussan Leyová uvedla, že tato změna je výsledkem doporučení, které dostala od nezávislého Vědeckého výboru pro ohrožené druhy. Podle něj je populace keporkaků nyní natolik kvalitní a silná, aby mohla být ze seznamu vyřazena.
„Zabývali se také otázkami klimatických změn a zkoumali také budoucí dostupnost potravy pro keporkaky – ale zvažovali i různé další okolnosti spojené s budoucím vývojem jejich populací,“ oznámila Leyová.

Autoři doporučení zdůrazňují, že to neznamená, že by se teď začali keporkaci najednou lovit. „I když byl tento druh vyřazen ze seznamu, stále je v australských vodách chráněn podle zákona o ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti (EPBC),“ uvedli pro australský zpravodajský web ABC.

Podle těchto pravidel je tedy stále trestné keporkaky zabíjet, poškozovat, chytat nebo s nimi obchodovat.

Oteplování je stále ohrožuje

Oceánoložka Vanessa Pirottová z Macquarie University míní, že vyřazení keporkaků ze seznamu by mohlo pomoci hlavně jiným druhům kytovců. Jedná se zejména o ty, které jsou ohrožené změnami planety mnohem více než právě keporkaci a jimž se nedaří tak dobře populaci obnovovat.

  • V angličtině se keporkakovi říká humpback whale, podle jeho nápadného hrbu na zádech. 
  • V češtině se jeho jméno odvozuje ze slova qipoqqaq, což v grónské inuitštině znamená skokan, protože tento kytovec i přes své rozměry často vyskakuje nad hladinu.

„I v budoucnosti budeme populace keporkaků průběžně sledovat, ale můžeme i konečně soustředit naše prostředky na ochranu jiných druhů, jako je třeba velryba jižní,“ dodala vědkyně.

Ty, stejně jako keporkaci a všechny ostatní druhy kytovců, čelí mnoha problémům. „Mezi hrozby, kterým velryby celosvětově čelí, patří nárazy lodí, zamotávání se do rybářských sítí, akustické znečištění, znečištění moří a samozřejmě změna klimatu,“ řekla.

„Změna klimatu je opravdu velkou hrozbou, protože ovlivňuje to, kam se tato zvířata mohou vydat, kde je jejich kořist. A bohužel úbytek mořského ledu znamená i zmenšení míst, kde se kolem Antarktidy vyskytuje kril, který je jedním z hlavních zdrojů potravy těchto tvorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...