Když se spojí plasty a věčné chemikálie, zvyšuje to jejich negativní dopady

Umělým hmotám v podobě mikroplastů a nanoplastů se už na Zemi nedá vyhnout. A to stejné platí také o chemikáliích známých jako PFAS. Až doposud se ale jen málo zkoumalo, co se stane, když na živý organismus působí obě tato znečištění současně.

Lidstvo má problém s celou řadou znečišťujících látek. Jen dvě jsou ale natolik odolné, aby představovaly problémy pro celé desítky generací. Jsou to umělé hmoty neboli plasty a PFAS, což je skupina extrémně trvanlivých chemikálií, mezi něž patří například teflon.

Biologové z Birminghamské univerzity provedli pokus s hrotnatkami, živočichy známými i jako dafnie. Jedná se o drobné korýše, kteří patří mezi perloočky, jež vědci už roky využívají jako takzvané modelové organismy. Akvaristům se zase hodí jako krmivo pro rybičky. Tentokrát ale dafnie nebyly krmením, ale samy byly krmené. A to směsí výše popsaných látek.

Vědci zjistili, že korýši trpí závažnějšími zdravotními účinky, pokud jsou vystaveni oběma látkám současně. Tato zdravotní poškození byla značně vážná, patřila mezi ně například nižší porodnost, ale také více vývojových problémů, jako je třeba opožděná pohlavní dospělost nebo zpomalený růst.

Tyto zvýšené toxické účinky jsou podle autorů znepokojivé. PFAS a mikroplasty se totiž zkoumají většinou odděleně a nezávisle na sobě – jako by to byly dva problémy, které se nepotkávají. Jenže ve skutečnosti jsou živé organismy, včetně člověka, v současné době prakticky vždy a všude vystavené oběma současně.

Větší dopady

Dalším znepokojivým zjištěním tohoto výzkumu je informace, že první vystavení tomuto koktejlu zhoršuje schopnost hrotnatek zvládnout každé další. Všechny získané výsledky podle autorů představují jasný signál k tomu, aby se věda snažila ještě lépe a hlavně rychleji porozumět dopadům nejrůznějších chemických látek v životním prostředí, a to jak na volně žijící živočichy, tak i na člověka.

Dopady spojení těchto dvou látek jsou tak větší než pouhý součet jejich vlivů – jako by jedna a jedna nebyly dohromady dvě, ale tři.

Věčný problém

„Věčné“ chemikálie PFAS se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Je jich asi patnáct tisíc. Vzhledem k silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.

Od čtyřicátých let minulého století se používají ve spotřebních výrobcích po celém světě. Typicky se jedná o nádobí, vodu odpuzujícím oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji. Řada národních a mezinárodních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Lékaři je spojují s velkým množstvím zdravotních problémů, například s rakovinou, jaterními problémy, nemocemi štítné žlázy, vývojovými vadami, onemocněním ledvin, sníženou imunitou a dalšími závažnými zdravotními riziky. Problém je, že v životním prostředí vydrží spíše stovky než desítky let; takže ty, které už do něj pronikly, se z něj už prakticky nedají odstranit.

Souvislost s mikroplasty je podle vědců sice zjevná, ale podceňovaná. Nejrůznější umělohmotné výrobky jsou totiž velmi často ošetřované PFAS, aby více vydržely zejména v náročnějších podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...