Když mraky dovolí. Mars bude pozorovatelný po celou noc: ocitne se v opozici se Sluncem

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

„Opozice znamená, že na své dráze se Mars nachází v bodě, kde je přesně na opačné straně, než je Slunce v ten den. To znamená, že jakmile Slunce zapadne, tak Mars přesně v ten okamžik vyjde. Pak když naopak zapadne, tak v tu chvíli vychází Slunce,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek. V případě světového času připadá opozice Marsu se Sluncem na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Mars v dalekohledu

Horálek upozornil, že ačkoliv opozice je jedna „noční záležitost“, podmínky pro pozorování Marsu budou dobré ještě dlouho. „Bude čím dál víc vidět na večerní obloze a stále ještě je docela blízko. Tyto dvě věci umožňují lidem Mars pozorovat velice dobře ještě třeba do půlky listopadu. V dalekohledu bude velice pěkně vidět,“ řekl astronom.

Říjen přinese i další nebeskou podívanou. V týdnu od 19. října vyvrcholí meteorický roj Orionidy. Maximum připadá na 21. října. Horálek uvedl, že podmínky pro jejich pozorování jsou letos také dobré.

Velká pětka

Podle tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana pak koncem října a počátkem listopadu lidé v noci spatří všech pět očima viditelných planet. „Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem,“ uvedl Suchan.

Blíže než letos bude Mars Zemi až v roce 2035 při takzvané velké opozici. Bude 57,1 milionu kilometrů od Země. V případě velkých opozic se Mars k Zemi přiblíží zpravidla na méně než 60 milionů kilometrů. Do konce století nastanou ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...