Kdyby vyhynuli savci na Madagaskaru, ekosystémům by trvala obnova 23 milionů let

Madagaskar je obdobou biblické Rajské zahrady, unikátním a světově nenahraditelným ekosystémem. Více než devadesát procent jeho rostlinných i živočišných obyvatel se vyskytuje pouze na tomto ostrově. Pro vědce je tak ideálním místem pro studium toho, jak funguje evoluce na podobných izolovaných místech. V rámci bádání ovšem došli i k poněkud znepokojivému zjištění – ohledně toho, jak dlouho by obnova takto bohatého ekosystému trvala.

Madagaskar byl součástí africké pevniny až do doby před 150 miliony lety, před 80 miliony let se oddělil také od indického subkontinentu. Pak už se na něj (ani z něj) většina organismů nedokázala dostat – a život si tedy šel vlastní cestou.

A protože má velmi různorodé geografické podmínky, získal ostrov obrovské bohatství životních forem, jaké se nikde jinde nenajdou.

Skvělá izolace fungovala desítky milionů let, pak se ale na ostrov dostal organismus, který rovnováhu změnil. Homo sapiens během krátké doby ukázal, jak křehká tato rovnováha byla. Lidská činnost poškodila, podle mnohých nenávratně, zaběhnutá nepsaná pravidla, takže rostlinné i živočišné druhy ztrácejí svá přirozená stanoviště. A do toho na konci dvacátého století přišla navíc změna klimatu.

Důsledkem je, že více než 120 z 219 známých madagaskarských druhů savců je ohroženo, včetně 109 druhů lemurů. Všem těmto zvířatům hrozí vyhynutí; více než padesát procent savců žijících na Madagaskaru je už nyní zapsáno na Červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Svět po vymření

Věda se většinou nevěnuje otázce „co by, kdyby“ – tentokrát to ale vědci udělali. Ve studii, která vyšla v časopise Nature Communications, se její autoři zaměřili na to, jak dlouho by trvalo, než by se Madagaskar po vyhynutí svých původních obyvatel znovu zaplnil novými soubory savců, které by tvořily podobně pestrý a bohatý ekosystém, jako je ten současný. Trvalo by to podle nich mnohem déle než u jiných ostrovů, například v Karibiku – a to nejméně 23 milionů let. U menších ostrovů je to přitom průměrně „pouhých“ 1,6 milionu let.

„Je naprosto jasné, že existují celé linie unikátních savců, které se vyskytují pouze na Madagaskaru a které už buď vymřely, nebo jsou na pokraji vyhynutí. Pokud nepřijmeme okamžitá účinná opatření, Madagaskar ztratí 23 milionů let evoluční historie savců – což znamená, že celé linie, které jsou na Zemi jedinečné, už nikdy nebudou existovat,“ uvedl ve svém prohlášení spoluautor studie Steve Goodman.

Rychlá evoluce i vymírání

Ostrovy, jako je Madagaskar, jsou evolučně zajímavé v tom, že tyto procesy na nich probíhají mnohem rychleji než mimo ně. Jenže stejně rychlejší je tam také vymírání. 

Ve studii vytvořil mezinárodní tým madagaskarských, evropských a amerických vědců soubor dat o všech známých druzích savců, kteří na Madagaskaru koexistovali s lidmi za posledních 2500 let. Nalezli 219 druhů savců žijících v současnosti a navíc dalších 30 druhů, které za poslední dvě tisíciletí vyhynuly, včetně lemura velikosti gorily.

Vědci sestavili genetické rodokmeny, které ukazují, jak jsou si všechny tyto druhy příbuzné a jak dlouho trvalo, než se vyvinuly ze společných předků. Z toho pak byli schopni zjistit, jak dlouho trvalo, než se tato biodiverzita vyvinula – a to se stalo podkladem pro kvalifikovaný odhad, jak dlouho by evoluci trvalo „nahradit“ všechny ohrožené savce, pokud by vyhynuli.

Obnovení rozmanitosti savců žijících na souši, kteří již vyhynuli, by trvalo zhruba tři miliony let. Modely naznačují, že pokud by vyhynuli všichni v současnosti ohrožení savci, trvalo by obnovení této úrovně rozmanitosti mnohem déle, nejméně 23 milionů let. Jak by tato obnova vypadala, samozřejmě vědci neví, evoluční podmínky a tlaky by totiž byly jiné než ty v minulosti – a proto by byl i jiný výsledek. Návrat k současným druhům by byl ale v každém případě nemožný.

„Už dříve jsme věděli, že Madagaskar je úžasným místem biologické rozmanitosti, ale tento nový výzkum dokládá, jak cenná tato rozmanitost je. Naše výsledky podtrhují potenciální přínosy ochrany přírody na Madagaskaru z nové evoluční perspektivy,“ uvedl spoluautor studie Luis Valente.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...