Třináct procent předčasných úmrtí v Evropě je spoluzaviněno znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, špatnou kvalitou vody či vystavením velkému množství chemikálií. Upozornila na to nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Podle dokumentu má kvalita životního prostředí nepříznivé dopady na zdraví zejména chudých lidí, kteří už tak trpí nemocemi nepoměrně více než jejich movitější spoluobčané.
Z dokumentu vyplývá, že ve spojitosti se stavem životního prostředí zemřelo v roce 2012 celkem 630 tisíc Evropanů. Nejvíce těchto předčasných úmrtí – 400 tisíc – přitom spoluzavinilo špatné ovzduší. Na 12 tisíc lidí pak zemřelo v souvislosti s nadměrným hlukem a zbytek úmrtí souvisel s extrémním počasím. Z roku 2012 jsou dostupná nejnovější data.
Nejohroženější jsou podle EEA v tomto směru chudší skupiny obyvatel. Žijí totiž častěji právě v místech se znečištěným vzduchem nebo v hlučných oblastech, které působí nepříznivě i na duševní zdraví. Mentálnímu rozpoložení naopak prospívá pobyt v přírodě a parcích, k nimž ale chudší občané mívají horší přístup.
„K ochraně těch nejzranitelnějších v naší společnosti potřebujeme rozhodné činy, jelikož chudoba jde často ruku v ruce s životem ve špatných životních podmínkách,“ okomentoval zprávu šéf EEA Hans Bruyninckx. Podle něj by evropské vlády měly vzít tuto spojitost v úvahu.
Dalším faktorem, který přispívá ke zvýšené úmrtnosti, jsou také vlny veder či přítomnost zbytků antibiotik v odpadních vodách, které mohou vést k antibiotické rezistenci u mikrobů.
Vliv životního prostředí na zdraví obyvatel zvýraznila také pandemie covidu-19. Některé studie totiž naznačují, že v oblastech se znečištěným vzduchem mívají lidé častěji těžší průběh onemocnění. EEA uvádí, že tuto spojitost nyní prověřuje.
Rozdíly napříč Evropou
Agentura ve zprávě dále poukazuje na to, že v zemích, kde je menší příjmová nerovnost a čistší životní prostředí, se obyvatelstvo obecně těší lepšímu zdraví. Například Norsko a Island vykazují nejmenší míru úmrtí připisovaných nepříznivému vlivu životního prostředí z evropských zemí, a to devět procent.
Naopak horší situace je na východě kontinetu. „Východní a jihovýchodní Evropa jsou chudší a znečištěnější než zbytek Evropy,“ cituje zprávu BBC. V Albánii tak špatné životní podmínky stojí za úmrtím každého pátého, v Bosně a Hercegovině je to každý čtvrtý. Mezi státy Evropské unie je na tom nejhůře Rumunsko s 19 procenty.
Pozitivní podle EEA nicméně je, že počet předčasných úmrtí v souvislosti s výše zmíněnými faktory oproti roku 1990 poklesl. Tehdy v souvislosti se špatným životním prostředím zemřel v Evropě milion lidí. Napříč kontinentem se také zlepšila kvalita vody.
