K Zemi míří silné výrony sluneční hmoty. O víkendu mohou přinést polární záři i nad Česko

Aktivita Slunce dosáhla v posledních dnech vysoké úrovně, splynuly na něm dvě oblasti a došlo k několika silným erupcím. Důsledky nejméně tří by měly k Zemi doputovat během víkendu. I do Česka by mohly přinést neobvyklé jevy na obloze. Slunce navíc zůstane velmi aktivní i v dalších dnech, přinejmenším do 11. května.

K Zemi už míří celkem pět oblaků plazmatu (neboli výronů koronární hmoty čili CME), které se ze Slunce uvolnily při silných slunečních erupcích v předchozích dvou dnech. Na této bouřlivé aktivitě není nic nepřirozeného: když Slunce spěje do maxima svého jedenáctiletého cyklu (což se děje právě letos), vyskytují se na jeho povrchu eruptivní oblasti.

Z nich překotně uniká hustší sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí, při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi.

Záři nelze zaručit, podmínky ale jsou

První dva oblaky částic by měly dorazit prakticky současně. Taková CME se označuje jako kanibalská, druhá erupce totiž dožene tu první. Stane se to už v průběhu noci na sobotu, podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě je pravděpodobně, že spíše v její druhé polovině. Efekt by podle něj měl být poměrně silný právě díky výše popsanému kanibalskému efektu.

Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), který je největší světovou organizací pro predikci kosmického počasí, předpovídá geomagnetické bouře třídy G4, tedy bouře, při nichž jsou polární záře viditelné i ze středních zeměpisných šířek. „Uvidíme, jak se jim předpověď povedla,“ říká Horálek.

Další CME pak k Zemi doputují v průběhu soboty a v noci na neděli, což výstrahu před geomagnetickými bouřemi prodlouží do konce víkendu. A je možné, že díky další erupci na Slunci budeme moci polární záře očekávat i v noci na pondělí, také možná v našich zeměpisných šířkách.

Přestože oblaka plazmatu uvolněná při silných erupcích putují přímo k Zemi, nelze výskyt polárních září stoprocentně zaručit. „Tyto oblaky si totiž nesou i vlastní magnetické pole a to musí mít vhodné vlastnosti k tomu, aby interagovalo se zemským magnetickým polem a způsobilo polární záře. Tyto vlastnosti se bohužel dopředu nedají diagnostikovat,“ doplňuje Horálek.

Co dělat

Tyto bouře nepřinášejí žádné větší riziko, jen (někdy) krásnou podívanou na obloze. Polární záře, které lze z Česka pozorovat, bývají obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je podle Horálka mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky, to zejména ve městech.

„Pakliže k polárním zářím viditelným z našeho území o víkendových nocích dojde, budou jevu přát i příznivé podmínky. Měsíc, který by jinak svým svitem mohl úkaz přezářit, je nyní prakticky v novu. Počasí má pak být příznivé zejména v noci z pátku na sobotu,“ dodává opavský astronom a fotograf.

Zájemci o pozorování úkazu by si podle něj měli najít místo s nerušeným výhledem k severu. Zároveň by se mělo jednat o oblast, kde pozorování nebude rušit světelné znečištění. Ve směru na sever se proto nesmí do vzdálenosti desítek kilometrů nacházet žádné větší město. „V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit, mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...