K ISS míří záchranná mise. Rusko vyslalo do vesmíru náhradu za loď poškozenou meteoritem

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Sojuz MS-23 je náhradním plavidlem za poškozený Sojuz MS-22, který měl z oběžné dráhy na Zemi v březnu dostat dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jejich mise se kvůli incidentu prodlouží zřejmě až do podzimu.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio měli při březnovém návratu na Zemi použít loď Sojuz MS-22. Tu však v prosinci zasáhl mikrometeorit a ruští představitelé usoudili, že vyšší teploty v lodi v důsledku úniku chladicí kapaliny by mohly způsobit, že ji nebude bezpečné použít. Rozhodli se proto vypustit novou loď Sojuz MS-23, aby měla posádka k dispozici záchranné plavidlo pro případ nouze. Ta cestuje prázdná, aby se urychlil start, a tak další posádka bude muset počkat, než bude připravena další loď.

Prokopjev, Petelin a Rubio budou muset proto zůstat na stanici o několik měsíců déle, což možná prodlouží jejich misi téměř na rok. Americká NASA se účastnila všech diskusí a souhlasila s tímto plánem.

Plány na záchranu

V materiálech ruské vesmírné agentury Roskosmos k pátečnímu startu se podle agentury Interfax uvádí, že Sojuz MS-23 setrvá na oběžné dráze 215 dnů, a tedy expedice posádky poškozené lodi MS-22 bude prodloužena do 29. září.

Kromě Prokopjeva, Petelina a Rubia je vesmírná stanice nyní také domovem astronautů NASA Nicole Anuapuové Mannové a Joshe Cassady, Rusky Anny Kikinové a Japonce Koičiho Wakaty. Tuto čtveřici loni v říjnu na ISS přepravila loď Crew Dragon společnosti SpaceX.

Sojuz MS-23 podle agentury TASS dopravuje na ISS skoro 430 kilogramů nákladu, včetně vody, potravin a oblečení pro posádku, jakož i prostředky pro lékařské vyšetření, zařízení pro vědecké experimenty, prostředky pro úklid stanice a pro kontrolu čistoty vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...