Jupiterův měsíc Europa nejspíš ukrývá oceán, v němž může být život. Webb poskytl nové indicie

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Dva týmy amerických vědců se pomocí teleskopu a jeho infračerveného vidění pokoušely zmapovat povrch měsíce Europa. Největší koncentrace oxidu uhličitého výzkumníci objevili v oblasti široké přibližně 1800 kilometrů, která se ukrývá pod povrchem plným vyvýšenin a propadlin.

To podle nich vylučuje možnost jiného vysvětlení přítomnosti CO2, například z meteoritů. Jedna z tezí hovoří o tom, že by oceán pod ledovým povrchem mohl být teplý a tím způsobovat zmíněné nepravidelnosti terénu.

Ve stejné oblasti pojmenované Tara Regio vědci objevili také látku podobnou klasické kuchyňské soli.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

„Nyní máme oxid uhličitý, sůl a pomalu začínáme více poznávat vnitřní chemii (Europy),“ řekla AFP hlavní autorka studie Samantha Trumbová z americké Cornellovy univerzity.

Do potvrzení, zda může voda pod ledem skutečně poskytovat všechny podmínky ke vzniku života, je ovšem podle odborníků ještě daleko.

Měsíc Europa
Zdroj: NASA

Vědci jsou již delší dobu přesvědčeni, že Europa a další dva ledové měsíce na oběžné dráze největší planety sluneční soustavy – Callisto a obrovský Ganymedes – obsahují vodu. Mimo jiné kvůli jejich bližšímu prozkoumání vyslala letos Evropská vesmírná agentura (ESA) k planetě svou první misi v podobě sondy Juice. Dorazit by měla za osm let.

Kde se vzala voda na Europě

Oceán je na Europě ukrytý pod masivní vrstvou ledu. Vědci se domnívají, že ledový krunýř Europy je silný 15 až 25 kilometrů – a pod ním je oceán o hloubce 60 až 150 kilometrů. A to znamená, že přestože má Europa jen čtvrtinu průměru Země, její oceán může obsahovat dvakrát více vody než všechny pozemské oceány dohromady. 

To je sice fascinující poznatek, ale pro lidstvo by byl spíše negativní – tato voda by byla pro lidstvo nedostupnou. Provrtat se do hloubky dvou desítek kilometrů je zcela mimo lidské schopnosti. 

Nedávné výzkumy ale naznačily, že by mohlo být možné se k této vodě dostat. Roku 2019 se totiž povedlo poprvé zaznamenat, že se voda zpod ledu dostává nad něj – v podobě jakýchsi chocholů. NASA předpokládá, že dostávají na povrch tím, že silné gravitační působení táhne vodu směrem vzhůru, podobně jako Měsíc u Země způsobuje příliv a odliv. Jenže na Europě je to díky obří Jupiterově mase mnohem silnější, takže voda občas prorazí na povrch a uniká tak z něj ven. 

Vědci doufají, že se někdy dostanou se sondou dostatečně blízko této vodní erupci a budou ji moci pozorovat z bezprostřední blízkosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...