„Jsou na lodi a nevíme, co bude dál.“ Návrat moravských vědců z Antarktidy se kvůli koronaviru komplikuje

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Expedice je na chilské lodi Aquiles, do přístavu Punta Arenas by měla připlout 8. dubna. Následně 15. dubna měli čeští vědci letět zpět do Evropy. V Punta Arenas ale podle Nývlta vyhlásili karanténu. Není proto jasné, zda bude moci loď do přístavu vplout, nebo zda bude muset pokračovat dál až do svého mateřského přístavu. I tam by zřejmě polárníci skončili ve čtrnáctidenní karanténě. „Jsou na lodi a nevíme, co bude dál, řešíme to s naším velvyslancem i s admiralitou,“ uvedl Nývlt.

Podle něj je ale stejně nejistý let, kterým se měli badatelé vrátit. Je možné, že jej aerolinky zruší, jak se to nyní děje. Přiletět do vlasti by pak mohli teoreticky na začátku května. Otázkou je podle Nývlta to, jestli v té době nějaké linky z Jižní Ameriky do Evropy ještě budou fungovat.

„S našimi lidmi jsme v pravidelném kontaktu, jsou v pořádku, na lodi žádný COVID-19 není. Lékař je vyšetřil při vstupu na loď a samozřejmě podává informace úřadům v Chile,“ uvedl Nývlt.

Série problémů a komplikací

Vědci přitom mohli být už doma, původně totiž měli odplouvat v polovině března. Loď ale kvůli poruše podle Nývlta vyrazila o 14 dní později. Kvůli nefunkční lodi se ostatně zpozdil i jejich odjezd z Brna, a to o necelý týden.

Devítičlenná výprava vyrazila z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v pátek 17. ledna. Vědci při expedici například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.

V Antarktidě letos byla i druhá, kratší expedice Masarykovy univerzity, a to na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Vědci z této expedice už jsou asi pět týdnů doma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...