Jižní ozonová díra je teď větší než Antarktida, ukázala satelitní data

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service), k tomu říká: „Letos se ozonová díra vyvíjela na začátku sezony podle očekávání. Zdá se, že je dost podobná té loňské, která také nebyla v září nijak výjimečná, ale později v průběhu sezony se změnila v jednu z nejdéle trvajících ozonových děr v našem datovém záznamu. Nyní naše předpovědi ukazují, že letošní díra se vyvinula do rozměrů poněkud větších, než je obvyklé. Vír je poměrně stabilní a teploty ve stratosféře jsou ještě nižší než loni. Vyhlížíme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru.“

Vývoj ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Během jarního období na jižní polokouli – od srpna do října – se nad Antarktidou každoročně vytváří ozonová díra, která dosahuje maxima od poloviny září do poloviny října. Když koncem jara na jižní polokouli začnou teploty vysoko ve stratosféře stoupat, úbytek ozonu se zpomalí, polární vír zeslábne, a nakonec se rozpadne a do prosince se hladina ozonu obvykle vrátí k normálu.

Ozonová vrstva chrání život na Zemi

Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy vyhlásila Organizace spojených národů jako připomínku podpisu Montrealského protokolu v roce 1987 196 státy a EU, kterým byly zakázány hlavní chemické látky poškozující ozonovou vrstvu.

Od zákazu halogenovaných uhlovodíků se ozonová vrstva začala obnovovat, ale tento proces je pomalý a úplné ukončení používání látek poškozujících ozonovou vrstvu bude trvat až do 60. nebo 70. let 21. století. „Musí se pokračovat v monitorování, aby se zajistilo, že Montrealský protokol bude i nadále prosazován,“ uvedla služba CAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...