Jižní ozonová díra je teď větší než Antarktida, ukázala satelitní data

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service), k tomu říká: „Letos se ozonová díra vyvíjela na začátku sezony podle očekávání. Zdá se, že je dost podobná té loňské, která také nebyla v září nijak výjimečná, ale později v průběhu sezony se změnila v jednu z nejdéle trvajících ozonových děr v našem datovém záznamu. Nyní naše předpovědi ukazují, že letošní díra se vyvinula do rozměrů poněkud větších, než je obvyklé. Vír je poměrně stabilní a teploty ve stratosféře jsou ještě nižší než loni. Vyhlížíme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru.“

Vývoj ozonové díry
Zdroj: Copernicus

Během jarního období na jižní polokouli – od srpna do října – se nad Antarktidou každoročně vytváří ozonová díra, která dosahuje maxima od poloviny září do poloviny října. Když koncem jara na jižní polokouli začnou teploty vysoko ve stratosféře stoupat, úbytek ozonu se zpomalí, polární vír zeslábne, a nakonec se rozpadne a do prosince se hladina ozonu obvykle vrátí k normálu.

Ozonová vrstva chrání život na Zemi

Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy vyhlásila Organizace spojených národů jako připomínku podpisu Montrealského protokolu v roce 1987 196 státy a EU, kterým byly zakázány hlavní chemické látky poškozující ozonovou vrstvu.

Od zákazu halogenovaných uhlovodíků se ozonová vrstva začala obnovovat, ale tento proces je pomalý a úplné ukončení používání látek poškozujících ozonovou vrstvu bude trvat až do 60. nebo 70. let 21. století. „Musí se pokračovat v monitorování, aby se zajistilo, že Montrealský protokol bude i nadále prosazován,“ uvedla služba CAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 14 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 18 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.