La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.
Současná La Niña dosáhla minulý měsíc rekordní síly a podle předpovědí meteorologů bude pravděpodobně existovat po třetí zimu za sebou. To je sice velmi vzácné, ale nikoliv bezprecedentní.
Dlouhodobější pohled ovšem současně ukazuje, že v posledních 25 letech se na světě objevuje více La Niñ než dříve. A to je problém, protože to je pravý opak toho, co by se podle nejlepších simulací počítačových modelů mělo dít v souvislosti se změnou klimatu způsobenou člověkem.
„Ony (La Niñy) nevědí, kdy mají odejít,“ uvádí Michelle L'Heureuxová z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Agentura AP nedávno analyzovala, jak často se La Niña objevovala v minulosti – a jak často přichází v jednadvacátém století. V letech 1950–1999 se vyskytovala přibližně ve 28 procentech případů, ale v posledních pětadvaceti zimách se objevují téměř v polovině případů.
Podle meteorologů sice existuje malá šance, že tento efekt může být náhodný, ale pokud se La Niña udrží i tuto zimu, což se předpokládá, posunulo by to trend nad statisticky významnou hranici, řekla L'Heureuxová. Tento efekt sledovalo a potvrdilo více vědců a studií, kteří data analyzovali nezávisle na sobě.
Podle klimatologa Richarda Seagera z Kolumbijské univerzity a hurikánologa Kerryho Emanuela z Massachusettského technologického institutu (MIT) to představuje pro klimatology a meteorology zajímavou výzvu.
Co se děje?
Vědci uvádějí, že v souvislosti se změnou klimatu se východní Atlantik v oblasti rovníku neotepluje tak rychle jako západní rovníkový Atlantik nebo dokonce zbytek světa. Platí přitom, že čím větší je rozdíl mezi nimi, tím pravděpodobnější La Niña, čím menší rozdíl, tím pravděpodobnější El Niño. Vědci spekulují, že to může souviset s jiným přírodním cyklem, který se nazývá Pacifická dekádní oscilace, anebo to může být způsobeno klimatickými změnami způsobenými člověkem, případně dokonce kombinací obojího.
„V tuto chvíli to prostě nevíme,“ přiznává L'Heureuxová. „Vědci to sledují a vím, že aktivně studují. Ale je to opravdu hodně důležité kvůli regionálním podmínkám. Musíme to správně pochopit.“
Co víme o La Niña
La Niña je vlastně proikladem jevu El Niño – jde o přirozené cyklické ochlazování částí rovníkové části Tichého oceánu (El Niño je naopak oteplování), které mění průběh počasí po celém světě. Studie ukázaly, že La Niña představuje pro Spojené státy větší hrozbu než El Niño; často vede k většímu počtu hurikánů v Atlantiku, menšímu množství srážek a většímu počtu požárů na západě a ztrátám v zemědělství ve středu země.
Ekonomická studie z roku 1999 zjistila, že sucho způsobené jevem La Niña stálo zemědělství Spojených států 2,2 až 6,5 miliardy dolarů, což je mnohem více než 1,5 miliardy dolarů v případě jevu El Niño. Dohromady se El Niño, La Niña a neutrální stav nazývají ENSO. Neutrální ENSO je přitom pro zemědělství nejlepší.
- Jde o zkratku termínů El Niño a jižní oscilace (Southern Oscillation). Používá se jako souborné označení oscilace mající původ v tropickém Tichomoří. Interakce atmosféry a oceánu zde způsobuje provázání jižní oscilace se střídáním teplé a studené fáze ENSO (El Niño a La Niña).
- Cyklus ENSO je nepravidelný, s délkou dva až sedm let, přičemž jednotlivé fáze v délce cirka devíti až dvanácti měsíců jsou proloženy podmínkami blízkými klimatologickému normálu.
- Během cyklu se v různých částech tropického Tichého oceánu mění teplota povrchu moře, teplota vody v hloubce i výška mořské hladiny. Dochází ke vzniku klimatických anomálií, především srážek a teploty vzduchu, i ke změnám intenzity a polohy subtropického tryskového proudění. Anomálie se projevují nejen v samotném Tichomoří, nýbrž prostřednictvím dálkových vazeb i jinde na Zemi.
- Pro takové oblasti je predikce vývoje ENSO důležitým nástrojem dlouhodobé předpovědi počasí, neboť umožňuje na příklad odhalit hrozbu nahodilého sucha nebo posoudit budoucí sezonu z hlediska nebezpečí tropických cyklon.
- Zdroj: Meteorologický slovník
Fáze ENSO mají jeden z největších přirozených vlivů na klima, někdy zvyšují a jindy tlumí velké dopady klimatických změn způsobených člověkem. „Mají opravdu velmi, velmi silný dopad,“ vysvětluje Azhar Ehsan, který na Kolumbijské univerzitě vede program na předpovědi tohoto jevu. „Takže třetí La Niña za sebou není vůbec vítaná.“ Nebezpečná vedra v Indii a Pákistánu během letošního května jsou podle něj s jevem La Niña spojená.
Současná La Nina se vytvořila na konci léta 2020, kdy Atlantik zaznamenal rekord v počtu pojmenovaných bouří. V zimě, kdy se na Západě USA zhoršilo sucho, zesílila a potom na začátku léta 2021 zeslábla natolik, že podle NOAA byly podmínky neutrální. Tato pauza ale trvala jenom krátce – na začátku podzimu 2021 se vrátila. Obvykle přitom platí, že druhý rok La Niñy bývá slabší, jenže v dubnu ta letošní překvapila meteorology tím, jak silná byla.
V létě normálně slábne a existují náznaky, že by i ta letošní mohla trochu polevit, dokonce by se mohla koncem léta oteplit natolik, aby se dala považovat za neutrální.
Čtvrt století sucha
La Niña má největší vliv v zimě a právě tehdy představuje pro americký západ problém, protože je to období dešťů, které mají doplnit zásoby vody. Západ se ale nachází v období dvaadvacetiletého megasucha, což je současně přibližně stejná doba, kdy se pravděpodobnost výskytu La Niñy zvyšuje.
Právě La Niña v kombinaci se změnou klimatu a prvkem náhody jsou hlavními viníky síly současného nedostatku vody, které se nejhůř projevuje v Kalifornii. Nebýt jich, bylo by podle modelů nejhorší za posledních 300 let – jenže teď je nejsilnější za posledních 1200 let.
Bouřlivé počasí
La Niña zesiluje bouře v Atlantiku, ale současně snižuje jejich počet v Pacifiku. Jedním z klíčových faktorů pro vývoj bouří je to, zda dochází ke střihu větru, což jsou změny větru z vyšších poloh do nižších. Střih větru může hurikán oslabit nebo převrátit, což ztěžuje jeho zesílení a někdy i setrvání. Střih větru také může do hurikánů vpustit suchý vzduch, který je dusí.
Když je El Niño, je v Atlantiku hodně střihu větru, a hurikány se tak hůř rozjíždějí. La Niña ale znamená malý střih větru v Atlantiku, což bouřím usnadňuje zesílení – a to velmi rychle. Fakt, že v poslední době přibývá hurikánů, tak může být způsobený častějším výskytem La Niñy.
Některým oblastem, jako je východní Austrálie a vyprahlá oblast Sahelu v Africe, se ale naopak daří lépe, když převládá La Niña – více pak totiž prší. Také Indie a Pákistán, přestože se v nich vyskytují mimořádná jarní vedra, dostávají více tolik potřebných srážek.
