Jen sedm států splňuje normy pro znečištění prachem. Česko mezi nimi není

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci sledovali 134 zemí a regionů. Doporučený limit WHO splnily pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Většina zemí tak podle zprávy švýcarské organizace IQAir normu o jemných prachových částicích PM2,5 ve vzduchu nedodržela.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Částice PM2,5 jsou menší, než je šířka lidského vlasu. Po vdechnutí mohou způsobit různé zdravotní komplikace. Znečištění ovzduší zabije ročně zhruba sedm milionů lidí po celém světě. Ačkoliv je kvalita vzduchu obecně lepší než v minulém století, na některých místech je znečištění stále výrazné. Nejvíce zasaženými zeměmi jsou Bangladéš, Pákistán, Indie, Tádžikistán a Burkina Faso. Kanada se poprvé stala státem s nejvíce znečištěným vzduchem v Severní Americe. Situaci ovlivnily rozsáhlé lesní požáry.

„Vědecké poznatky o dopadech nízké kvality ovzduší jsou zcela jasné, přesto je úroveň znečištění příliš vysoká. Neděláme dostatečně rychlé změny,“ uvedla Glory Dolphinová Hammesová, ředitelka společnosti IQAir pro Severní Ameriku.

WHO v roce 2021 světovou směrnici zpřísnila. Výzkumníci uvedli, že neexistuje žádná bezpečná hodnota částic PM2,5. Jednotlivé státy by měly podle Hammesové postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv. „Atmosféru sdílíme se všemi. Musíme se ujistit, že neděláme věci, které by škodily ostatním,“ řekla Hammesová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...