Jednovaječná dvojčata mají odlišné otisky prstů. Vědci vysvětlili proč

Lidské otisky prstů jsou zcela individuální záležitost, liší se dokonce i mezi jednovaječnými dvojčaty. Nový výzkum se pokusil tento fenomén do detailů popsat a vysvětlit.

Samotná existence „otisků prstů“ může vypadat zvláštně – proč by příroda investovala tolik energie do něčeho tak unikátního? A mají tyto vrstevnice na kůži nějaký smysl?

Mají. Nerovný povrch prstů pomáhá člověku s lepším úchopem. Vyskytuje se nejen u lidí, ale také u některých savců žijících na stromech, například u koal nebo šimpanzů. Díky nim také lidé lépe vnímají nerovnosti na povrchu předmětů, takže jsou velmi důležitou součástí hmatu.

Z hlediska vývoje jedince vznikají nečekaně brzy, už během třináctého týdne těhotenství. Vědci zmapovali vlastnosti těchto struktur a také identifikovali několik genů, které ovlivňují, které vzory se nakonec objeví v otisku prstu. Ale biochemické mechanismy, které řídí jejich tvorbu, byly nepochopitelné a experti se pozastavovali nad tím, že existují rozdíly u jednovaječných dvojčat.

Nová studie teď odhalila, že za to mohou tři rodiny signálních molekul, které se vzájemně ovlivňují a vytvářejí všechny unikátní varianty. A roli hrají také drobné rozdíly ve tvaru prstu a toho, kdy a jak roste kůže. 

Tajemství a myši

Záhadu se pokusil vyřešit Denis Headon, genetik z Edinburské univerzity. S pomocí svých kolegů sekvenoval RNA uvnitř jader buněk z prstů lidských embryí. Cílem bylo identifikovat geny, které se během vývoje aktivují. Analýza odhalila tři různé signální dráhy, které přenášejí instrukce mezi buňkami. Každá z nich hraje roli při řízení růstu kůže na konečcích prstů. 

Autoři studie si to později ověřili u myší. Ty mají také jakési primitivní zárodky těchto rýh; a tak jim vědci zkoušeli tyto geny potlačit. A sledovali, co se stane. 

Když vědci signální dráhy uměle potlačili, zjistili, že každý z nich má jinou funkci: jedna stimuluje růst buněk a vytváří vyvýšené hrbolky ve vnější vrstvě kůže, druhá potlačuje růst buněk a vytváří rýhy. A ta třetí pomáhá určovat velikost a rozestupy rýh. Ze spolupráce těchto tří signálních drah vznikají na prstech údolí, brázdy, rýhy, vyvýšeniny a údolí, které tvoří mapu lidských otisků. 

Celkový tvar vzoru, jenž se objevuje jako otisku prstu, je ale závislý na více faktorech, včetně anatomie prstu a přesného načasování tvorby hřebenů. Vzorce se totiž začínají rozrůstat ve složitých vzorcích připomínajících labyrint z několika málo míst – jako by se voda rozlévala do krajiny. A podobně jako ona si pak „prorazí cestu“ a vytvářejí si zcela individuální řečiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...