Jednoduchý krevní test k odhalení rakoviny by tu mohl být už brzy. Může varovat i před návratem nemoci

Několik vědeckých týmů napříč planetou zkoumá možnosti nového způsobu diagnostikování rakoviny. Budoucnost vidí v jednoduchém krevním testu, který umožní posoudit účinnost léčby rakoviny nebo odhalí nádor v těle ve velmi raném stadiu.

Krevní test, při kterém se v krvi pacienta hledají fragmenty nádorové DNA nebo nádorových buněk, se nazývá tekutá biopsie. Její užitečnost při sledování pacientů léčených na rakovinu nyní zkoumají desítky studií. 

Technika přináší pokrok u těch druhů rakoviny, kde jsou nádory často obtížně přístupné, jako je například rakovina plic. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že by si její objev zasloužil Nobelovu cenu za medicínu: zejména je mnohem méně invazivní než klasická biopsie, při níž se odebírají vzorky tkáně z těla.

Především však poskytuje velmi přesné informace o rakovině pacienta. „Účelem odběru takzvané cirkulující DNA je odhalit mutace u určitých typů rakoviny a podle toho přizpůsobit léčbu,“ vysvětluje Alain Thierry, ředitel výzkumu v Ústavu pro výzkum rakoviny v Montpellieru na jihu Francie.

Analýza krve pacientů by také mohla brzy umožnit sledovat, jak rakovina reaguje na léčbu. „Konkrétně po chirurgickém odstranění nádoru se často předepisuje chemoterapie, i když nevíme, zda ji pacient skutečně potřebuje,“ říká Thierry.

Aby se rakovina nevrátila

Analýza krve pacienta by v budoucnu mohla v mnoha případech umožnit podávání méně zatěžující nebo časově méně náročné léčby, ale také odhalit případné recidivy. Tekutá biopsie má však i další, byť nejistější možnosti. „Jedna z nich bere dech: včasné odhalení rakoviny,“ říká nadšeně Thierry.

Na celém světě na testu pracuje několik týmů a biotechnologických společností. Jde o to, aby bylo možné odhalit nádor u jednotlivce pomocí odběru krve, a to ještě předtím, než se objeví příznaky nebo než je viditelný na rentgenovém snímku.

„Z technologického hlediska je to mnohem složitější než sledování rakoviny, protože to vyžaduje rozsáhlou analýzu mutací DNA a dalších specifických markerů, aniž bychom předem věděli, co hledáme,“ říká François-Clément Bidard, onkolog z pařížského Institutu Curie.

První úspěchy

Nedávno byly zvláště pozoruhodné výsledky studie americké biotechnologické společnosti Grail. V jejich výzkumu byl krevní test použit k odhalení rakoviny u osob starších 50 let, které byly zdánlivě zdravé. Test podstoupilo více než 6600 lidí. U 92 z nich bylo podezření na rakovinu. Nakonec se u 35 lidí rakovina do jednoho roku skutečně potvrdila a u 57 lidí se jednalo o omyl.

Test odhalil devět případů rakoviny, které by při běžném vyšetření pravděpodobně nebyly zjištěny. A i když jsou tyto testy spolehlivé, stále vyvolávají určité otázky, varuje Bidard.

„Jedním z nich jsou náklady, protože tento typ sekvenování je extrémně drahý. Dalším problémem je možná nadměrná diagnóza, kterou tyto testy vyvolávají, protože určitý počet zjištěných nádorů se ve skutečnosti vyvíjí velmi pomalu a nemusí nutně vyžadovat léčbu,“ vysvětluje.

Bude také nutné prokázat, že tyto testy představují významný pokrok oproti těm, které se používají v současnosti.

„Dnes máme dobře vyvinuté strategie screeningu rakoviny,“ uvedl generální ředitel onkologického centra Gustava Roussyho Fabrice Barlesi. Dodal ovšem, že „účast na těchto screeningových testech, které nabízí systém zdravotního pojištění, je v nejlepším případě pouze 40 procent“. Barlesi ale nevylučuje, že by krevní testy mohly být jednoho dne používány jako „doplněk“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...