Jedináčkům a jejich matkám hrozí obezita víc, tvrdí studie

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Ve studii se odborníci zaměřili na děti ve věku pěti až sedmi let. Celkem měli k dispozici data od 68 matek, které jim poskytly detailní informace týkající se jídelníčků a hmotnosti potomků. 

Stravovací návyky svých dětí zaznamenávaly matky po dobu dvou pracovních a jednoho víkendového dne. Kromě toho vyplnily také dotazník o tom, jak rodina jí a věnuje se fyzickým aktivitám. Ve škole pak záznamy o dětských jídelníčcích vedli učitelé. 

Výsledkem studie bylo, že jedináčci mají horší stravovací návyky než jejich vrstevníci se sourozenci. Mimo to tyto děti také častěji pily nezdravé nápoje. 

„Odborníci na výživu by proto neměli opomíjet vliv rodinného prostředí a sourozenců při poskytování vhodných rad rodičům malých dětí,“ uvedla podle serveru Eurekalert hlavní autorka studie Chelsea L. Krachtová z Louisiana State University.

Výzkumný tým také došel k závěru, že matky jedináčků samy trpěly obezitou častěji než vícenásobné rodičky. V té souvislosti Krachtová poznamenala, ze BMI matky má na váhu dítěte ještě větší vliv než status jedináčka. Studie se zaměřila pouze na matky a děti a možný vliv stravovacích návyků otců nebrala v potaz. 

Méně domácí stravy i pohybu

Krachtová se domnívá, že výsledky lze vysvětlit například tím, že vícenásobné matky zpravidla musí stravování svých potomků více organizovat. „Když máte víc dětí, musíte jídlo víc plánovat. Pravděpodobně například budete častěji vařit doma a fast foody budou vzácnější,“ uvedla v rozhovoru pro Journal of Nutrition Education and Behavior Krachtová. 

Natalia Muthová z American Academy of Pediatrics Section on Obesity zmínila několik dalších možných vysvětlení. „Možná je to tím, že jedináčci mají víc jídla nebo tím, že jsou méně aktivní, protože u sebe neustále nemají vrstevníka,“ domnívá se Muthová. „Možná existuje biologický faktor,“ dodala.

Podle Muthové je studie malá a neposkytla důkaz příčinné souvislosti. Přesto ale upozornila na důležitý trend, který je potřeba lépe prozkoumat.

„Kromě této studie i několik dalších výzkumů ukázalo, že jedináčci mají větší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou,“ uvedla dále pro CNN Muthová, která se na studii nepodílela.   

Jedináčci zajímají vědce už delší dobu. Dřívější studie například vyvrátila falešné domněnky, podle kterých mají děti bez sourozenců větší sklony být egocentrické, rozmazlené, soutěživé nebo například lakomé.

Obézních dětí v Česku přibývá

Z letošního výzkumu vyplývá, že počet dětí, které mají se svou hmotností problémy, roste.  Nadváhou či obezitou jich trpí zhruba pětina ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. 

Přesto v současnosti české děti jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny než před pěti lety. Podle odborníků je proto potřeba více podporovat jejich přirozený pohyb. 

Problémy s nadváhou se ovšem nevyhýbají ani malým dětem. Organizace spojených národů (OSN) nedávno upozornila, že jí v současnosti trpí až 40 milionů dětí mladších pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...