Jedináčkům a jejich matkám hrozí obezita víc, tvrdí studie

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Ve studii se odborníci zaměřili na děti ve věku pěti až sedmi let. Celkem měli k dispozici data od 68 matek, které jim poskytly detailní informace týkající se jídelníčků a hmotnosti potomků. 

Stravovací návyky svých dětí zaznamenávaly matky po dobu dvou pracovních a jednoho víkendového dne. Kromě toho vyplnily také dotazník o tom, jak rodina jí a věnuje se fyzickým aktivitám. Ve škole pak záznamy o dětských jídelníčcích vedli učitelé. 

Výsledkem studie bylo, že jedináčci mají horší stravovací návyky než jejich vrstevníci se sourozenci. Mimo to tyto děti také častěji pily nezdravé nápoje. 

„Odborníci na výživu by proto neměli opomíjet vliv rodinného prostředí a sourozenců při poskytování vhodných rad rodičům malých dětí,“ uvedla podle serveru Eurekalert hlavní autorka studie Chelsea L. Krachtová z Louisiana State University.

Výzkumný tým také došel k závěru, že matky jedináčků samy trpěly obezitou častěji než vícenásobné rodičky. V té souvislosti Krachtová poznamenala, ze BMI matky má na váhu dítěte ještě větší vliv než status jedináčka. Studie se zaměřila pouze na matky a děti a možný vliv stravovacích návyků otců nebrala v potaz. 

Méně domácí stravy i pohybu

Krachtová se domnívá, že výsledky lze vysvětlit například tím, že vícenásobné matky zpravidla musí stravování svých potomků více organizovat. „Když máte víc dětí, musíte jídlo víc plánovat. Pravděpodobně například budete častěji vařit doma a fast foody budou vzácnější,“ uvedla v rozhovoru pro Journal of Nutrition Education and Behavior Krachtová. 

Natalia Muthová z American Academy of Pediatrics Section on Obesity zmínila několik dalších možných vysvětlení. „Možná je to tím, že jedináčci mají víc jídla nebo tím, že jsou méně aktivní, protože u sebe neustále nemají vrstevníka,“ domnívá se Muthová. „Možná existuje biologický faktor,“ dodala.

Podle Muthové je studie malá a neposkytla důkaz příčinné souvislosti. Přesto ale upozornila na důležitý trend, který je potřeba lépe prozkoumat.

„Kromě této studie i několik dalších výzkumů ukázalo, že jedináčci mají větší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou,“ uvedla dále pro CNN Muthová, která se na studii nepodílela.   

Jedináčci zajímají vědce už delší dobu. Dřívější studie například vyvrátila falešné domněnky, podle kterých mají děti bez sourozenců větší sklony být egocentrické, rozmazlené, soutěživé nebo například lakomé.

Obézních dětí v Česku přibývá

Z letošního výzkumu vyplývá, že počet dětí, které mají se svou hmotností problémy, roste.  Nadváhou či obezitou jich trpí zhruba pětina ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. 

Přesto v současnosti české děti jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny než před pěti lety. Podle odborníků je proto potřeba více podporovat jejich přirozený pohyb. 

Problémy s nadváhou se ovšem nevyhýbají ani malým dětem. Organizace spojených národů (OSN) nedávno upozornila, že jí v současnosti trpí až 40 milionů dětí mladších pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...