Jeden z největších ledovců se rozpadá

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Ledovec A23a byl větší než Karlovarský kraj. V době své největší slávy zabíral plochu asi 3672 kilometrů čtverečních a vážil kolem bilionu tun. Vědci ho sledují už čtyřicet let, když se odlomil od antarktického ledového šelfu. Celé roky držel rekord největšího ledovce planety, ale v současné době se od něj odlamují kusy ledu tak často, že už klesl na druhé místo.

V současné době se zmenšil asi na polovinu původní velikosti a podle předpovědí glaciologů se bude jeho rozpad i dál zrychlovat. A také se tím zvyšuje pravděpodobnost, že ho mořské proudy odnesou někam, kde může způsobit škody. Studená voda, jež z něj odtéká, může ovlivnit řadu ekosystémů, náraz ledovce může ohrozit populace žijící u pobřeží.

Dokud byl ledovec ještě velký, byl desítky let zaražený o dno Weddelova moře, ale jak se zmenšoval, snížila se jeho hmotnost natolik, že se uvolnil a začal se pohybovat. Občas narazí na nějakou mělčinu, která ho na čas zastaví, ale pak se dá znovu do pohybu.

Ledovec se dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy

Oceánograf Andrew Meijers z BAS pro stanici CNN uvedl, že ledovec se nyní rychle rozpadá a odlamují se z něj velké kusy ledu. Tomuto procesu pomáhá jeho pohyb, kdy se v březnu letošního roku dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy. Ten ho nese směrem na severovýchod, kde se může potkávat s teplejším vzduchem i vodou, což může jeho rozpad zrychlovat.

Dráha ledovce A23a:

Podle Meijerse čeká tento ledovec podobný osud jako jiné velké ledovce, například A68 v roce 2021 a A76 v roce 2023, které se také rozpadly kolem Jižní Georgie, britského zámořského území v jižním Atlantském oceánu. Rozpadu pomáhá také to, že na jižní polokouli teď začíná jaro.

Odlamování ledovců je přirozený proces a podle Meijerse zatím není dostatek takových odtržených velkých ledovců, aby vědci mohli zjistit, jestli se jejich počet s oteplováním planety zvyšuje. Jasné ale je, že ledové šelfy ztratily v posledních několika desetiletích biliony tun ledu v důsledku zvýšené tvorby ledovců a tání, což je z velké části způsobeno oteplováním oceánské vody a změnami v oceánských proudech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...