Japonsko se chce připojit k cestě amerických astronautů na Měsíc

Japonsko se hodlá připojit k americkému plánu návratu astronautů na Měsíc, Američanům nabídne technickou spolupráci na výstavbě orbitálního komplexu Gateway pro lunární misi. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce oficiálně informovat Spojené státy později v letošním roce.

O zapojení do lunárního programu rozhodl výbor pro vesmírné záležitosti při úřadu japonské vlády, který zároveň pozdržel rozhodnutí o tom, zda se Japonsko zúčastní i další výstavby stanice Gateway po roce 2025 na lunární oběžné dráze. Zamýšlená stanice má sloužit nejen k průzkumu Měsíce, ale i jako základna pro cesty k Marsu. Důvodem japonského váhání jsou podle Kjódó obavy z vysokých finančních nákladů.

Pokud se Japonsko rozhodne k účasti i po roce 2025, budou zásoby ke stanici Gateway dopravovat už lodě nové generace HTV-X, které nahradí stávající japonská nákladní plavidla HTV. První let nové lodi je plánován na rok 2022.

Podíl Japonska na kolonizaci Měsíce

Japonsko chce v rámci lunární mise poskytnout především součásti systému podpory života, vzduchotechnická zařízení a baterie.

Začátek výstavby Gateway byl původně plánován na rok 2022 s termínem dokončení v roce 2026. Letos ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že se v první řadě chce soustředit na návrat astronautů na Měsíc do roku 2024 a poté do roku 2028 zajistit dlouhodobě udržitelné lunární mise. Obě fáze sice spoléhají na Gateway, kvůli přerozdělení není ale vyloučena změna harmonogramu výstavby stanice na oběžné dráze kolem Měsíce.

Spojené státy dosud jako jediná země světa dokázaly dopravit astronauty na lunární povrch, poprvé se tak stalo v červenci 1969. Naposledy Američané chodili po Měsíci v roce 1972. Zajímavostí je, že posledním Američanem, který na lunárním povrchu stanul, byl Eugene Cernan česko-slovenského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...