Japonci potvrdili, že v kapsli získané z planetky Ryugu jsou vzorky. Budou v nich hledat historii života ve Sluneční soustavě

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.

JAXA už dříve uvedla, že pokud budou mít dopravené vzorky stejnou černou barvu jako Ryugu, budou téměř určitě z této planetky pocházet. 

Až do pondělí nebylo jisté, zda se to podařilo. Plán byl, že se Hajabusa 2 vrátí s přibližně 100 miligramy vzorků z planetky vzdálené kolem 300 milionů kilometrů od Země.

„Chtěli jsme získat 100 miligramů nebo víc, a to jsme rozhodně dostali,“ uvedl podle agentury Reuters na tiskové konferenci představitel JAXA Hirotaka Sawada. Dodal, že když vzorky poprvé spatřil, ztratil řeč. „Bylo to opravdu jiné, než jsem čekal. Bylo toho docela dost,“ řekl k obsahu vzorků v kapsli.

Hledání stop života

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce, jejíž stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před šesti lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu vesmírem trvajícím tři a půl roku. Na podzim téhož roku pak zahájila plnění záměru celého projektu –⁠ hledat stopy původu Sluneční soustavy.

Nejprve v září a pak v říjnu na Ryugu zdárně vysadila na dvou různých místech tři robotické aparáty. Loni v únoru a v červenci následovalo dvojí úspěšné krátké dosednutí sondy na těleso a odebrání vzorků. V prvním případě jen čistě z povrchu a ve druhém z kráteru uměle vyhloubeného v dubnu vypáleným měděným projektilem.

Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se vzdálila od Slunce a ochladila se, byla voda a další organické látky dodány na Zem meteority podobnými jako Ryugu, uvedla agentura Kjódó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...