Jak vypadá průběh nemoci COVID-19? Vědci zmapovali vývoj choroby den po dni

Začíná to horečkou. Právě ona je typickým příznakem vypuknutí nemoci COVID-19. Na konci února vznikla ve Wu-Chanu studie mapující vývoj nemoci u 140 pacientů – tedy osob, které už byly s touto chorobou hospitalizovány. Cílem studie bylo najít typický průběh nemoci u pacientů, kteří končí v nemocnici.

Vědci dospěli k tomu, že u 99 procent případů se nemoc projevuje vysokou teplotou, více než polovina nemocných také zažívala únavu a suchý kašel. Problémy s dýcháním a svalovou bolestí měla asi třetina nemocných.

Asi 80 procent případů mělo jen lehké projevy nemoci, 15 procent mělo průběh těžký a pět procent se dostalo do kritického stavu. Studie také popsala typický průběh nemoci a její symptomy v danou dobu:

Typický průběh nemoci COVID-19 u hospitalizovaného
Zdroj: jamanetwork.com

Rozdíl od zápalu plic se pozná snadno

Většina výše popsaných symptomů je velmi podobná klasickému zápalu plic, přesto se dá COVID-19 poznat velmi dobře. Na rozdíl od „normálního“ zápalu plic se totiž stav nemocného zhoršuje výrazně rychleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...