Jak na vysoké ceny energií? Vědci z ČVUT ukládají přebytky do baterií

Nahrávám video

Zdražování energií až o desítky procent zvyšuje zájem domácností o fotovoltaiku. Vyšší ceny zkracují návratnost investice do solárních panelů. Podle odborníků na udržitelné budovy se nyní mohou vyplácet i složitější systémy, které umí případné přebytky vyrobené energie ukládat do baterií. Na optimalizaci pokročilých bateriových úložišť pracují vědci z ČVUT.

„Energii, kterou vygeneruji z fotovoltaických panelů a nejsem schopen v domě okamžitě spotřebovat, ukládám přímo do baterií. Ekonomicky mi to přináší další úsporu energie,“ říká Jan Včelák. Energii ze Slunce vyrábí už šest let a fotovoltaika u něj doma pokryje až dvě třetiny spotřeby elektřiny.

Návratnost investice se podle jeho odhadu teď zkrátila zhruba o třetinu ze čtrnácti na deset let. Instalaci sám označuje jako experimentální.

Existuje ale také řada komerčních bateriových úložišť pro domácnosti. Jejich optimalizaci se věnují vědci z Centra udržitelných budov při Českém vysokém učení technickém.

Nabíjení se nastaví podle ceny energií

Jako zdroj jsou v laboratoři zapojené solární panely, které dodávají elektřinu podle simulovaného počasí. Proud pak odebírají simulované spotřebiče. Smyslem je vyladit bateriové úložiště tak, aby s energií pracovalo co nejefektivněji. Podle výkyvů počasí, odběrů i cen elektřiny. Nemusí přitom pracovat jen s energií ze Slunce, ale i s tou ze sítě.

„Je potom schopný nabíjet v době, kdy je cena nízká, a využívat získanou kapacitu tehdy, kdy je zase cena elektrické energie na trhu vysoká,“ řekl k mechanismu fungování vedoucí výzkumného týmu Fotovoltaických systémů z ČVUT Petr Wolf.

Podobné úložiště pro rodinný dům vyjde asi na čtvrt milionu. Podle vědců se při současných cenách může vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...