Izraelští vědci ukázali cestu k poražení nejsmrtelnějších druhů rakoviny. Zapojili genetické nůžky CRISPR

Experti z Telavivské univerzity představili své úspěchy v boji proti rakovině. Ukázali, že genetický nástroj CRISPR/Cas9 je velmi účinný při léčbě rakovinných metastáz. Jedná se podle nich o velmi povzbudivé zjištění při hledání obecného léku proti rakovině.

Vědci vyvinuli na základě této pokročilé technologie nový systém, který je schopný velice přesně zacílit přímo na rakovinové buňky a zničit je pomocí genetické manipulace. Izraelští experti nazvali tuto protinádorovou zbraň CRISPR-LNPs.

Jeho hlavním nástrojem je „poslíček“ mRNA, neboli messenger RNA. Umožňuje enzymu Cas9 rozstříhat správným způsobem DNA v buňce.

  • mRNA je jednovláknová nukleová kyselina, která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“

Hlavním autorem výzkumu popsaného v odborném časopise Science Advances je profesor Dan Peer, spolupracoval na něm ale s desítkami předních izraelských a amerických expertů na nanomedicínu.

„Jedná se o první studii na světě, která prokazuje, že nástroj CRISPR se dá účinně využít k léčbě rakoviny na živém tvorovi,“ uvedl Peer. Jeho práce zatím byla testována jen na zvířatech, ale jde o natolik obecné buněčné mechanismy, že by neměl být problém použít ji v budoucnosti po dalším prostudování a schválení i na lidech – a to se stejnou účinností.

Podle Peera jde o revoluční objev: „Musím zdůraznit, že tohle není chemoterapie. Nejsou zde žádné vedlejší účinky a rakovinová buňka, která je tímto způsobem léčená, se už nikdy znovu nemůže aktivovat. Molekulární nůžky Cas9 rakovinovou DNA prostě vystřihnou a tím ji neutralizují – napořád tak zabrání jejímu dalšímu množení,“ vysvětlil vědec.

Je to metoda, která skutečně rozhýbala svět. A už si nepamatuju dlouho, že by nějaká taková revoluční metoda existovala. CRISPR bude během několika let používat každá laboratoř, každá nemocnice a ten potenciál je obrovský.
Radislav Sedláček
vedoucí českého centra fenogenomiky, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Zatímco chemoterapie se nedají přesně zacílit a agresivní léky tak poškozují i zdravou tkáň, CRISPR dokáže najít nemocnou buňku zcela konkrétně a zasahuje chirurgicky přesně jen do ní – zdravé buňky v okolí tedy tímto zákrokem vůbec netrpí.

Přesvědčivé výsledky

Aby si vědci ověřili účinnost této terapie budoucnosti, testovali ji na dvou z nejvíce smrtících druhů rakovin: na glioblastom a metastázující rakovinu vaječníků.

Glioblastom je nejagresivnější z mozkových nádorů – většina nemocných s ním umírá do 15 měsíců po diagnóze a pět let s ním přežijí pouhá tři procenta lidí. Při výzkumu se ukázalo, že stačí jediná léčba pomocí CRISPR-LNPs a myším s tímto nádorem se prodlouží průměrná délka života na dvojnásobek – celkově se u nich zvýšila pravděpodobnost přežití o 30 procent.

Rakovina vaječníků je nejvíce smrtelným nádorem ženských rozmnožovacích orgánů a patří také k velmi časté příčině úmrtí u žen. U většiny pacientek se ho totiž podaří rozpoznat až v době, kdy vytvoří po celém těle metastázy. V uplynulých letech se sice podařilo jeho léčbu výrazně zlepšit, ale přesto tuto nemoc přežije jen asi třetina žen. Když izraelští vědci nasadili CRISPR-LNPs, přežilo léčených myší o 80 procent více.

Lék ukrytý v DNA

„Technologie CRISPR je schopná najít a změnit jakýkoliv genetický úsek. Přinesla revoluci do naší schopnosti zničit, opravit, nebo dokonce nahradit geny zcela cíleným a personalizovaným způsobem,“ uvedl profesor Peer.

Letos dostaly objevitelky CRISPR/Cas9 za své dílo Nobelovu cenu za chemii.

„Přes rozsáhlý výzkum jsou ale její klinické aplikace stále ještě v plenkách, zejména proto, že je zapotřebí dostat bezpečně a efektivně CRISPR k buňkám. Ten, který jsme vyvinuli, cílí na DNA zodpovědnou za přežití rakovinových buněk. Jde o inovativní léčbu agresivních nádorů, na něž zatím nemáme efektivní léky,“ dodal vědec.

Podle autorů otevírá tento úspěch dveře i pro další aplikace u jiných druhů bujení, ale i u vzácných genetických chorob a také chronických virových onemocnění – jako je například AIDS. „Bude zřejmě trvat ještě nějakou dobu, než se tyto nové metody budou moci používat u lidí, ale jsme optimisté. Celé odvětví, které využívá mRNA, dnes prosperuje – ostatně většina perspektivních očkování na covid-19 je založena právě na tomto principu,“ dodal Peer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...