Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso z kmenových buněk

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou.

Úhoří maso vyrobila společnost Forsea Foods v Izraeli z embryonálních kmenových buněk úhoře říčního. Společnost spolupracovala s japonským šéfkuchařem na vytvoření pokrmů unagi kabajaki, tedy marinovaného grilovaného úhoře s rýží, a unagi nigiri, což je druh sushi.

Cílem společnosti je rozšířit svou činnost a uvést laboratorně vypěstovaného úhoře do prodeje přibližně do dvou let. Japonský premiér Fumio Kišida loni podpořil rozvoj průmyslu pěstovaného masa. Cena v restauracích v Japonsku se pohybuje kolem 250 dolarů za kilogram (přes pět tisíc korun) a společnost Forsea Foods očekává, že cena úhořího masa z laboratoře se vyrovná ceně volně lovené ryby.

Umělé maso už se vědci pokouší vyrobit delší dobu, ale zatím to ekonomicky nedávalo příliš smysl; cena za jeho vypěstování byla vždy větší než jeho získání „přirozeným způsobem“. Maso úhořů je ale současně tak drahé, že se jeho laboratorní získávání může začít vyplácet.

Úhoři vymírají po celém světě

Nadměrný rybolov a znečištění přispěly k tomu, že se populace úhoře na celém světě zhroutily, a vedly k nelegálnímu obchodu s tímto druhem v hodnotě miliard dolarů. Spotřeba úhoře v Japonsku klesla od roku 2000 o 80 procent, uvedl Roee Nir, výkonný ředitel společnosti Forsea Foods: „Je to drahá ryba a není nikdo, kdo by ji dodával,“ dodal.

Úhoři v japonské restauraci
Zdroj: Reuters/Yuriko Nakao

„Má velmi jedinečnou chuť a strukturu – je velmi jemný a tučný, ale má také výjimečnou chuť umami a my se snažíme ji zachytit,“ řekl Nir. Současný prototyp podle něj projde ještě dalšími vylepšeními, než se dostane do prodeje.

„Unagi je v Japonsku trvale oblíbený pokrm. Jeho nadčasová přitažlivost je však ovlivněna rostoucím povědomím o potřebě udržitelnějšího přístupu,“ řekl šéfkuchař Kacumi Kusumoto, který provozuje veganskou restauraci Saido v Tokiu.

Strategií společnosti Forsea Foods je zaměřit se na druhy, kterým ve volné přírodě hrozí vyhynutí a které mají zároveň vysokou cenu v restauracích a obchodech, přičemž úhoř splňuje obě kritéria. Velmi složitý životní cyklus úhořů, který zahrnuje dlouhou migraci z řek do oceánu a několik odlišných životních fází, znamená, že je není možné chovat jako některé ryby.

Jak se vyrábí úhoř

Kultivovaný úhoř byl získán pomocí takzvaných organoidů, malých svazků tkáně, které byly původně vyvinuty pro použití v lékařském výzkumu. Organoidy jsou vyrobeny z embryonálních kmenových buněk odebraných z oplozených vajíček úhoře. Tyto buňky se mohou vyvinout v jakýkoli druh tkáně a při růstu se samy uspořádají do struktury skutečného masa. Výsledný produkt obsahuje také některé rostlinné složky. Tato technika je podle Nira vhodná zejména pro ryby a mořské plody, jejichž maso je na rozdíl například od mramorovaného hovězího poměrně homogenní.

Očekává se, že kultivované maso bude mít mnohem nižší ekologickou stopu než maso z hospodářských zvířat. Vědci tvrdí, že vyhýbání se konvenčnímu masu a mléčným výrobkům je jediným způsobem, jak snížit dopad na životní prostředí na planetě.

Úhoří maso v japonské restauraci
Zdroj: Reuters/Yuriko Nakao

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...