Italští lékaři využívají 3D modely poraněných orgánů. Pomáhají jim stanovit diagnózu i zkrátit čas operace

Nahrávám video

Díky 3D tiskárnám si nyní může člověk vytisknout skoro cokoliv – například i své kosti. Něco podobného dělají lékaři nemocnice v italském Turíně, kde zatím vytištěné orgány slouží hlavně k výzkumu. Moderní technologie už ale pomáhají třeba zacelit poraněnou lebku v rekordním čase.

Italští lékaři například pracují s plastovou replikou poraněné lebky třiadvacetiletého muže. „Jde o skutečný 3D model. Můžeme na něm zformovat různá zařízení, která budeme potřebovat na operačním sále, abychom uskutečnili náš plán,“ vysvětlil chirurg Emanuele Zavattero. 

Díky moderním technologiím si lékaři mohou lebku prohlédnout zblízka a zjistit, kde přesně došlo k fraktuře. Společně s počítačovými inženýry pak naplánují, jak během operace poškozenou tvář upraví.

„V tomto případě jsou zlomené části v oblastech obou lícních kostí, čela, patra a dolní čelisti,“ popsal zranění Andrea Novaresio, doktorand bioinženýrství z Turínské univerzity.

Zkrácení času operace

Medicína techniku 3D tisku využívá kromě diagnózy i pro samotnou operaci. Čelist má pohromadě držet titanová dlaha – aby pacientovi seděla naprosto přesně, lékařský tým ji ještě před zákrokem upraví podle vytištěné repliky lebky. Operace je pak nutná pouze k jejímu nasazení.

„Podobné modelování se v minulosti provádělo přímo na pacientovi během operace. Díky možnosti přípravy před operací se zmenšuje čas na sále,“ uvedl Novaresio.

Ve snaze zlepšit péči o pecienty, začala turínská nemocnice používat moderní technologie zhruba před třemi lety. „Není to jen o přístrojích, ale i o lidech, kteří stroje ovládají, a inženýrech. Je to kompletní výrobní řetězec, který je intelektuální i technický, a vede pro nás k získání určitých výhod,“ uvedl primář maxilofaciální chirurgie.  

Lékaři se díky 3D tisku stihli nachystat v rekordním čase. Zatímco dříve by příprava podobné operace trvala až pět dní, nyní se celý zákrok stihne do 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...