Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
Úmrtí v souvislosti se západonilskou horečkou vyvolalo na přelomu týdne silné obavy ve městě Fondi, kde žena bydlela. „Za posledních 24 hodin radniční dispečink odpověděl na osm set hovorů ze strany znepokojených občanů," uvedl v pondělí starosta města se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli Beniamino Maschietto.
Radnice vyhlásila mimořádná opatření, která mají zabránit šíření komárů. Podobné rozhodnutí doporučil i kraj, když byly před dvěma týdny zaznamenány první případy západonilské horečky. Vydal také řadu doporučení pro občany a lékaře.
Zdomácnění nemoci
Podle expertů však západonilská horečka v některých částech Itálie přestává být exotickou nemocí. „Nemůžeme ji už dále považovat za dovezenou nemoc, ale musíme k ní přistupovat jako k endemické nemoci,“ řekl deníku La Stampa primář infekčního oddělení v nemocnici svatého Martina v Janově Matteo Bassetti.
Mohou za to podle něj měnící se klimatické podmínky i specifická situace některých míst. Například některá města u Říma vznikla úpravou bažin, což stále napomáhá výskytu komárů. Jedinou možnou ochranou před rostoucím šířením nemoci je podle něj posílení prevenčních opatření.
Západonilská horečka se do lidského těla dostane bodnutím komára, z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy.
Méně než jedno procento nakažených se ale potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být choroba smrtelná.
Na nemoc také neexistuje žádná specifická léčba a ani se proti ní neočkuje. Tato opatření zatím neměla smysl, protože nemoc byla velmi vzácná – současně ale platí, že léky proti virovým nemocem je velmi těžké vyrobit.
Nemoc proniká i do střední Evropy
S rostoucími teplotami v Evropě se druhy komárů, kteří západonilskou horečku šíří, dostávají stále snadněji i na sever kontinentu. Zatímco dříve byla chorobou, kterou si mohou turisté přivést jen z návštěvy tropických zemí, od roku 1997 se nemoc objevuje i v Česku. Hlavním místem šíření je pro ni jižní Morava, tedy území, kde jsou nejvyšší teploty a současně je tam místy i dostatečně velké množství vodnatého území, kde se komárům daří.
Přenášejí ji hlavně dva druhy exotických komárů, které u nás byly v minulosti vzácností. Nakazí se jí od ptáků, mezi nimiž virus patřící do rodu Flavivirus cirkuluje, ale bez komára nemá šanci se na člověka dostat. Tyto druhy komárů se ale laicky nedají od těch běžných rozeznat. V Česku ale zřejmě nemoc přenášejí už i druhy místních komárů.
Hrozba se také v Česku postupně a pomalu zvyšuje. Až donedávna se zde vyskytovala jen méně nebezpečná forma viru, od roku 2018 se ale na jižní Moravě objevuje i ta rizikovější. Od roku 2019 tak už existuje i v Česku oficiální doporučený postup pro řešení situací nákazy tímto virem.
Co se týká opatření, jež by mohla komárům znesnadnit nakažení člověka, není jich mnoho. Prevence a kontrola onemocnění spočívá totiž hlavně ve snižování rezervoárů komárů prostřednictvím omezení jejich zdrojů, tedy likvidace míst rozmnožování, líhnišť a snížení kontaktu s lidmi. „To lze provést pomocí repelentů. Je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry jako ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami,“ doporučuje Státní zdravotní ústav.
