Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Přírodovědci analyzovali exempláře sršní z Francie, Španělska a Velké Británie a podívali se jim do vnitřností. Našli v nich stopy stovek druhů hmyzu. Nejčastěji se jednalo o včely, vosy, mouchy, ale také brouky, můry a pavouky. Podle vědců je velmi špatnou zprávou, že tím vůbec nejčastěji konzumovaným druhem byla včela medonosná, tedy ekonomicky významný hmyz, který opyluje většinu zemědělských plodin v Evropě.

Právě včely se objevily ve všech larvách sršní a ve všech zkoumaných hnízdech.

Evropa proti sršním

Sršeň asijská se nyní vyskytuje ve velké části západní Evropy. Státy se pokoušejí jejich hnízda ničit, protože se obávají dopadů na ekosystémy. Dobře se ví, že včely jsou jejich oblíbenou kořistí, ale zatím se nevědělo, jak moc jsou součástí jídelníčku v místech, kam sršně provedly úspěšnou invazi.

Výsledky této studie zdůrazňují, jak moc důležité je udržet invazní druh mimo Evropu a jak moc se vyplatí investice do jeho monitorování.

Autoři studie ale zjistili také to, že sršně se bez včel obejdou. „Jejich jídelníček se v průběhu ročních období a mezi jednotlivými regiony výrazně lišil, což ukazuje, že jsou to velmi flexibilní predátoři,“ konstatovali autoři. „Většina hmyzích populací je v současné době na ústupu v důsledku faktorů, jako je ničení stanovišť a chemické znečištění. Rozšiřující se oblast obývaná asijskými sršni představuje další hrozbu,“ varovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 2 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 5 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 8 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.