Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO).
„Spektroskop, kterým je vozítko vybaveno, zaznamenal rovněž přítomnost hliníku, železa, vápníku, chromu, titanu, manganu, kyslíku a křemíku,“ uvedla na své webové stránce indická vesmírná agentura. „Měření na místě rovněž beze všech pochybností potvrdilo přítomnost síry, což přístroje na palubě družic neumožňovaly,“ dodala agentura.
U neprobádaného jižního pólu Měsíce pátrá rover především po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na osídlení jediné přirozené družice Země.
Indický modul přistál na Měsíci minulou středu, a Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala čtvrtou zemí světa, jíž se podařilo dopravit na Měsíc svou technologii. Její sonda navíc dosedla v blízkosti lunárního jižního pólu, což se zatím žádné zemi nepovedlo.
Dva týdny na výzkum
Na Měsíci z přistávacího modulu vyjelo 26kilogramové vozítko nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená „moudrost“. Rover je poháněn solární energií a jeho životnost je plánována nejméně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní.
Autonomní vozítko bude také studovat atmosféru Měsíce a seismickou činnost, uvedl šéf ISRO Šrídhar Panikkar Sómnáth.
Šestikolový aparát se pohybuje rychlostí jeden centimetr za sekundu (36 metrů za hodinu), aby se minimalizovalo riziko poškození při pohybu po nerovném měsíčním povrchu. V pondělí byla dráha vozítka přeprogramována, protože se rover dostal do blízkosti čtyřmetrového kráteru. „Teď už se pohybuje bezpečně po nové cestě,“ sdělila indická vesmírná agentura.
S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle oznámení agentury Roskosmos z 20. srpna vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.
