Hvězdotřesení, nebezpečné asteroidy i rodná čísla hvězd. Observatoř Gaia detailně popsala Mléčnou dráhu

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Původním cílem vesmírné observatoře Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), bylo zmapovat miliardu hvězd – tento cíl ale už dávno překonala. Své mapování kosmu proto rozšířila do úplně nových rozměrů: zveřejnila podrobnější měření stovek milionů hvězd a poprvé také asteroidů, galaxií a dokonce i prostředí mezi hvězdami.

„Najednou máme záplavu dat,“ komentoval výsledky astrofyzik Laurent Eyer z Ženevské univerzity, který na projektu Gaia pracuje. U některých pozorování tyto nové výsledky podle Eyera v podstatě nahrazují všechna předchozí pozorování: „Ta data jsou prostě lepší. Je to úžasné.“ 

Nové výsledky, které ESA zveřejnila v pondělí, pocházejí z měření provedených v letech 2014 až 2017. Vědci z nich už zjistili překvapivé věci, například existenci nečekaně masivních „hvězdotřesení“ na povrchu tisíců hvězd.

Materiál je ale pro astronomy především novým nástrojem, který jim pomůže pochopit, jak se formují a vyvíjejí hvězdy, planety a celé galaxie. Záhad, které by tato data mohla vyřešit, je podle ESA celá řada.

Řídká asteroidová polévka

Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je jakousi „řídkou polévkou“, do které padaly přísady z nejrůznějších dob vývoje Sluneční soustavy. Poté, co se zformovala Země a další planety, se zbylý kamenný stavební materiál navzájem srážel a zanechával po sobě změť úlomků.

Když ale vědci o jednotlivých asteroidech zjistí dost informací, jsou schopni rekonstruovat, kde se tyto planetky vzaly a kdy vznikly. A to může umožnit nahlédnout do prvních okamžiků Sluneční soustavy a pochopit, jak vznikala.

Nový rozsáhlý soubor dat z mise Gaia může pomoci tuto hádanku vyřešit, věří astrofyzička Federica Spotová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge. Obsahuje totiž údaje o chemickém složení více než šedesáti tisíc asteroidů – to je šestkrát víc, než kolik jich měli vědci k dispozici doposud. 

„Můžete se teď prostě vrátit zpět v čase a pokusit se pochopit celý vznik a vývoj Sluneční soustavy,“ říká Spotová. „To je něco úžasného. Před projektem Gaia jsme na to nemohli ani pomyslet.“

Asteroidy ale nejsou jen pamětníky na staré časy Sluneční soustavy. Pro Zemi a její obyvatele mohou představovat hrozbu. Nová data z teleskopu Gaia by mohla odhalit i ty, které je ze Země téměř nemožné spatřit, protože obíhají příliš blízko Slunce, vysvětluje astronom Thomas Burbine z Mount Holyoke College v South Hadley. 

Rodné číslo hvězdy

Nová data umožňují i mnohem hlubší pohled na stovky milionů hvězd prostřednictvím měření jejich teploty, gravitace a chemického složení. Vědci tak doufají, že z nich vyčtou „rodná čísla hvězd“ – tedy dobu jejich vzniku a mnoho dalších vlastností, jež při zrození měly.

Změřit stáří hvězd bylo dosud nesmírně obtížné. „Setkáváme se někdy s nejistotou přesahující miliardu let,“ zdůrazňuje astrofyzik Alessandro Savino z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Hladová Mléčná dráha

Mise Gaia by mohla dát odpovědi i na otázky ohledně chování Mléčné dráhy. Tato dynamická a proměnlivá galaxie totiž „požírá“ různé menší galaxie. Předpovědi, kdy a jak k těmto vesmírným splynutím dochází, ale dosud příliš nefunogvaly. Po desetiletí byly navíc v rozporu s reálními důkazy z naší galaxie, upozorňuje astrofyzik Bertrand Goldman z Mezinárodní vesmírné univerzity ve francouzském Štrasburku.

Gaia má potenciál to konečně zlomit. Díky jejím datům je totiž možné analyzovat věk nejrůznějších struktur v Mléčné dráze a určit tak části mimogalaktických objektů, které do ní proniknuly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 4 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 5 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 6 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.