Hurikán Helene patřil k nejničivějším. Nahrála mu změna klimatu

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.

Platí, že teplejší klima dělá silné hurikány ještě ničivějšími. Oteplování planety se totiž projevuje stoupající teplotou mořské vody, která je zdrojem energie pro hurikány. Čím více je této energie, tím silnější můžou – za předpokladu vhodných podmínek v atmosféře – hurikány být. Podle počítačových modelů znamená oteplení tropických oceánů o jeden stupeň Celsia zvýšení rychlosti větru v hurikánech asi o čtyři až pět procent.

Maximální intenzita srážek za 24 hodin během působení Helene (1 inch = 25,4 mm) (vlevo) a relativní změna úhrnu způsobená změnou klimatu (vpravo)
Zdroj: x.com/Katharine Hayhoe

To sice na první pohled nemusí vypadat jako velký rozdíl, jenže škody způsobené větrem nerostou s jeho rychlostí lineárně, ale exponenciálně. Jinými slovy, zmíněné čtyř až pětiprocentní zesílení větru znamená nárůst škod o čtyřicet až padesát procent.

Voda v Mexickém zálivu se za posledních 110 let ohřála jen z důvodů vlivu člověka na klima asi o jeden stupeň, což znamená onen nárůst škod o 40 až 50 procent. Zde přitom není zohledněn dopad větru na vyšší vzdutí moře a zaplavení pobřežních oblastí, případně častější výskyt tornád – reálný dopad silnějšího větru tak bude ještě větší.

Poměrně jasná je linka mezi oteplením způsobeným lidskou činností a nárůstem srážek. Ví se, že na každý stupeň oteplení vzroste množství vodní páry v atmosféře o sedm procent. Jenže vodní pára obsahuje tepelnou energii (ve formě latentního tepla, které se spotřebovalo při výparu vody z moře), která se při její kondenzaci opět uvolňuje.

Tato energie pak dále zesiluje hurikán a vede i k intenzivnějším srážkám, které můžou navíc zasáhnout větší oblast. V případě Helene první předběžné studie udávají, že úhrn srážek, které přinesla do Georgie a Severní a Jižní Karolíny, se vlivem změny klimatu zvýšil až o polovinu a pravděpodobnost výskytu takto extrémních dešťů vzrostla dvacetinásobně.

Rychle sílící hurikány

Třetím faktorem, kterým se klimatická změna projevuje na hurikánech, je častější výskyt těch rychle sílících. Rapidní zesílení (které znamená zesílení větru alespoň o 55 kilometrů za hodinu během 24 hodin) se zejména u atlantických hurikánů vyskytuje stále častěji. A problematické na tom je zejména to, že hurikány rapidně zesilují často velmi krátce před příchodem nad pevninu.

To ztěžuje přesnější prognózy síly hurikánů a rovněž komplikuje varování pro obyvatele v ohrožených oblastech. Helene přitom zesílila dokonce o 65 kilometrů za hodinu během 24 hodin před zásahem Floridy. Zajímavé je, že od roku 1950 se objevilo jen deset takových případů v Atlantiku, pět z nich ale v posledních sedmi letech. Kromě Helene to byla Ida v roce 2021, Laura (2020), Michael (2018) a Harvey (2017).

Teplota vody v Mexickém zálivu se za posledních 100 let zvýšila asi o více než 1 °C
Zdroj: NOAA

Čtvrtým faktorem, kterým změna klimatu ovlivňuje dopady hurikánů a projevila se i na Helene, je nárůst hladiny moře, což pak zvyšuje výšku vzdutí moře spojeného s příchodem tropických cyklón. Ze šesti stanic, které měří výšku hladiny moře na západní Floridě dlouhou dobu, zaznamenaly tři rekordně vysokou úroveň právě v souvislosti s Helene.

Od roku 1900 stoupla hladina světového oceánu v průměru o devatenáct centimetrů (lokálně ale i výrazně víc), přičemž za drtivou většinu může lidská činnost vedoucí k tání pevninských ledovců a zvyšování objemu vody z důvodu tepelné roztažnosti. V poslední dekádě se přitom rychlost nárůstu mořské hladiny v oblasti Floridy v oblasti St. Petersburgu zvýšila až na sedm milimetrů za rok.

Nárůst hladiny moře v St. Petersburgu na Floridě
Zdroj: NOAA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...