Hrůzy holocaustu se projevují na lidském mozku i po třech generacích, ukazuje výzkum profesora Rektora

Nahrávám video
Ivan Rektor o holocaustu
Zdroj: ČT24

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Tým neurologa Ivana Rektora se snaží přijít na to, co s lidmi dělá extrémní stres, například takový, jaký zažívali například lidé židovského původu během druhé světové války. „Každý jednotlivec může zažít kdykoliv velmi stresující události. Může mít velmi stresující život, ale válečné stresy jsou jiné. A ještě jiný, zvlášť jiný, byl stres, který zažívali Židé v době holocaustu, protože trval mnoho let,“ popisuje Rektor.

Začínalo to vyřazením ze společnosti, zákazy, příkazy, omezováním, deportací a pokračovalo životem v koncentračních táborech, ať už pracovních nebo vyhlazovacích. Ale ani po válce podle Rektora stres nepominul – spočíval ve faktu, že většina rodin byla vyvražděna.

Z výzkumu profesora Rektora vyplývá, že prožitá traumata se projevují u dalších dvou až tří generací. „Jsme pravděpodobně první, kdo ve větším rozsahu zkoumá i třetí generaci, to znamená generaci vnuků. Celý náš výzkum je postaven na vyšetřování, na odebírání testů, snímání magnetických rezonancí mozku u přeživších a u generace jejich dětí a generace jejich vnuků ve srovnání s českou populací, která ve své rodinné historii holocaust nemá,“ popisuje.

„A samozřejmě vidíme určité rozdíly i v druhé generaci. Třetí generaci ještě nemáme úplně zpracovanou, protože tam stále nabíráme osoby do výzkumu. Ale na základě psychologických testů víme, že v druhé generaci se o něco častěji objevuje takzvaná posttraumatická stresová porucha. I když zdaleka ne tak často jako v první generaci, generaci přeživších. A pak vidíme určité změny také na takzvané funkční magnetické rezonanci,“ vysvětluje.

  • Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc. (* 5. listopadu 1948 Levoča) je český neurolog (klinický neurofyziolog), přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. Zabývá se mimo jiné tím, jak mozek vnímá hudbu.
  • V letech 2006–2011 byl prorektorem Masarykovy univerzity pro rozvoj, od roku 2007 působí ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) jako vedoucí výzkumné skupiny Molekulární a funkční neurozobrazování. V říjnu 2010 se stal členem (korespondentem) Americké neurologické asociace jako první český vědec.

Při výzkumu zatím vyšetřili 49 osob, přímých přeživších holocaustu, ale ne u všech mohli provést magnetickou rezonanci mozku. „K našemu překvapení jsme zjistili velký strukturální rozdíl ve struktuře mozku. Obecně se dá říct, že i 73 let po válce se mozky přeživších holocaust po stránce strukturální liší od kontrolních osob. Především ve strukturách, které souvisí většinou s emocemi nebo s pamětí,“ říká profesor Rektor.

„Když jsme pak rozdělili tuto skupinu přeživších na mladší a starší, na děti a mladé dospělé, tak jsme zjistili, že změny v mozku jsou mnohem výraznější u té starší skupiny – tedy u lidí, kterým bylo v roce 1945 nad 12 let,“ dodává.

Neschopnost sdělit nepopsatelné

Zažité tvrzení říká, že aby si člověk ulevil, musí o prožitých traumatech mluvit, s někým je sdílet. Často se také říká, že lidé, kteří holocaust přežili, o tomto nepopsatelném zážitku mluví jen málo a neradi. Výzkum profesora Rektora to potvrzuje.

„Je to časté. Do našeho výzkumu se hlásí lidé z druhé a třetí generace, kteří se teprve v dospělosti dověděli, že někdo z jejich předků zahynul v koncentračním táboře. Spolupracuje s námi kolegyně, která se v dospělosti dozvěděla, že její matka byla v Osvětimi jako Židovka, a nikoliv z politických důvodů, jak si do té doby myslela. Takových příkladů je poměrně hodně a je to velmi individuální,“ uvádí.

Podle Rektora ale mnohdy nastupuje i zapomínání, jakési ochranné potlačování paměti. „Lidi se prostě snaží vymazat z paměti nejenom holocaust, ale vlastně i svoje mládí, dětství. Tohle je skutečně poměrně časté. A jsou jiní lidé, kteří o tom mluví, chtějí mluvit, chtějí svědčit, chtějí, aby třeba ve školách se o tom vědělo, aby se na holocaust nezapomínalo. Je to individuální,“ vysvětluje Rektor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...