Hrob starověkého válečného náčelníka překvapil archeology. Analýza zubní skloviny ukázala, že šlo o ženu

Když archeologové poprvé objevili ve Španělsku pět tisíc let starou zdobenou hrobku, předpokládali, že patří nějakému mocnému válečníkovi. Byla v ní dýka z horského křišťálu, sloní kly a další honosné předměty spojené s mocným mužem. Teď ale zjistili, že ostatky patří ženě.

K poznání pravdy stačily dva zuby. Vědci použili novou metodu určení pohlaví, která analyzuje zubní sklovinu – techniku, jež vznikla teprve před pěti lety. 

Většina podrobností o životě „Dámy ze slonoviny“, jak jí vědci říkají, sice zůstává i nadále záhadou, ale výzkum nějaké náznaky příběhu odhalil. „Byla pohřbená sama v hrobce s velmi zvláštními artefakty,“ uvedl spoluautor a archeolog ze Sevillské univerzity ve Španělsku Leonardo Garcia Sanjuan. „To ukazuje, že šlo o výjimečnou osobu.“

Zpochybnění starých historických vyprávění

Hrobka se nachází několik kilometrů západně od Sevilly, nedaleko jižního pobřeží Španělska, a archeologové ji odkryli v roce 2008. Na základě zkoumání špatně zachovalých kostí a faktu, že v hrobce bylo nalezeno několik vzácných předmětů – včetně skořápek pštrosích vajec a jantaru spolu se sloními kly a dýkou – se domnívali, že se jednalo o mladého muže, který měl vysoké společenské postavení.

Artefakty nalezené v hrobce Dámy ze slonoviny
Zdroj: Scientific Reports

Nová technika, kterou využili pro analýzu, zjišťuje rozdíly v chemickém složení zubní skloviny mezi muži a ženami a lze ji použít i v případě, že není k dispozici kompletní DNA. „Tento výzkum přinesl další důkaz, který zpochybňuje stará historická vyprávění,“ uvedla historička z University of St. Andrews ve Skotsku Alison Beachová, která se na studii nepodílela. Ukazuje podle ní, že „není nutně pravda, že by muži byli vždy nejvíc uctíváni nebo měli největší autoritu“.

„Pohřeb Dámy ze slonoviny vyniká nad všemi ostatními – není znám absolutně žádný mužský nebo ženský pohřeb, který by se jí mohl rovnat,“ řekl Sanjuan. Podle něj se zhruba 250 let po tomto pohřbu kolem její hrobky začaly budovat další hroby, ale vždy  ve vzdálenosti nejméně třicet metrů. A asi osmdesát let po její smrti lidé znovu vstoupili do její hrobky a umístili do ní další děkovné předměty, včetně křišťálové dýky.

Nemusí jít o výjimku

Vědci vědí jen málo o sociální a politické struktuře společnosti, do níž patřila. Existovala zhruba ve stejné době, kdy probíhal nástup faraonů v egyptském údolí řeky Nil, a také v době, kdy se začala stavět první města na březích Eufratu v Mezopotámii.

Umístění hrobky Dámy ze slonoviny
Zdroj: Scientific Reports

Archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Vídeňské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že tento hrob nemusí být nutně výjimkou – ke stejné chybné identifikaci podle ní mohlo dojít i v jiných starověkých hrobkách, kde badatelé předpokládali, že tahle bohatá a významná osoba musela být logicky muž.

Moderní archeologické metody jí už daly minimálně jednou za pravdu: Nedávno totiž jiní badatelé pomocí analýzy DNA zjistili, že vikingský válečník pohřbený ve Švédsku byl žena, což také vyvrátilo předchozí předpoklady. „Když se vrátíme ke genetickým testům, čeká nás myslím ještě několik překvapení,“ dodala Rebayová-Salisburyová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...