Spousta rodičů se bojí, že jejich děti tráví moc času nad mobily, počítači nebo konzolemi hraním videoher. Nový rozsáhlý výzkum ale tyto obavy vyvrací – žádný pokles inteligence vědci u dětí nenašli. Naopak se podařilo najít pozitivní dopad.
Studie zveřejněná v časopise Nature zkoumala 9855 dětí z USA, které se zúčastnily studie ABCD. V ní se sleduje dlouhodobý vývoj mozku a zdraví dětí ve věku 9–10 let. V tomto případě vědci analyzovali data za dva roky výzkumu. Zajímalo je, jaký je dopad videoher i sociálních médií na dětskou inteligenci.
Je známo, že inteligence není jen záležitostí genetickou, ale má na ni a její vývoj vliv spousta nejrůznějších faktorů, zejména těch společenských a hospodářských. To vše bral výzkum v úvahu. I tak se ukázalo, že hraní videoher je spojené se změnami inteligence.
„Digitální média definují moderní dětství. Jejich dopady na inteligenci a kognitivní schopnosti moc dobře neznáme, přesto se o nich vášnivě diskutuje. Věříme, že studie, které pracují s genetickými údaji by mohly ukázat, jestli mají hry nějaký dopad. Dnešní výzkumy totiž zatím nezohledňovaly roli genetických predispozic,“ uvedli autoři. „Zaměřujeme se zde na vliv času stráveného u obrazovky na inteligenci, tedy na schopnost efektivně se učit, racionálně myslet, chápat složité myšlenky a přizpůsobovat se novým situacím.“
Hrajte si, říká věda
Výsledky se v podstatě shodují s předchozími studiemi, které se nedívaly na jiné faktory: hraní videoher inteligenci nijak nepoškozuje – a dokonce by ji mohlo zlepšovat.
- Inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je standardizované skóre používané jako výstup standardizovaných inteligenčních a jiných výkonových psychologických testů k vyčíslení inteligence člověka v poměru k ostatní populaci.
- Termín zavedl v roce 1912 německý psycholog William Stern.
- IQ nepopisuje všechny intelektuální ani duševní schopnosti, jen malou část zaměřenou na intelektuální výkon, zejména na schopnosti spojené s řešením abstraktních problémů.
„Naším nejdůležitějším zjištěním bylo, že hraní ovlivnilo pozitivní změny inteligence. Ukázalo se, že děti, které hrály více videoher v 9–10 letech, vykazovaly o dva roky později největší nárůst inteligence,“ uvedli autoři. „To je v souladu s kognitivními přínosy zdokumentovanými v experimentálních studiích o videohrách,“ doplňují. Výsledky byly dost jasné: za dva roky studie se u dětí, které hrály hry delší dobu, než je průměr, zvýšilo IQ přibližně o 2,5 procentního bodu nad průměr jejich věkové skupiny.
Překvapující ale byly další výsledky výzkumu: na růst inteligence mělo pozitivní vliv i pouhé sledování videí – což bylo v rozporu se staršími výzkumy o vlivu sledování televize. Tento rozdíl zatím vědci nedokáží svými daty vysvětlit, dá se ale předpokládat, že za tím stojí změna práce s médii – ta moderní, elektronická, jejichž vliv nyní zkoumali, nejsou zdaleka tak pasivní jako sledování televize v minulosti.
U jiných aktivit, kdy děti sledují obrazovky vědci žádný významný rozdíl v inteligenci nenašli – děti, které nadprůměrně používaly sociální média nebo konzumovaly jinak tento obsah, tedy neměly ani vyšší ani nižší inteligenci než průměr.
„Nezkoumali jsme vliv chování u obrazovky na fyzickou aktivitu, spánek, pohodu nebo školní výsledky, takže o tom nemůžeme nic říci,“ uvedl v tiskové zprávě Torkel Klingberg, profesor kognitivní neurovědy na oddělení neurověd Karolinska Institutet. „Naše výsledky ale podporují tvrzení, že čas strávený u obrazovky obecně nezhoršuje kognitivní schopnosti dětí a že hraní videoher může skutečně pomoci zvýšit inteligenci. To je v souladu s několika experimentálními studiemi hraní videoher.“
