Houba mění mouchy v zombie. Vědci popsali, jaké genetické triky k tomu používá

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Popsat genom této parazitické houby se povedlo teprve nedávno. Podařilo se to americkým vědcům, kteří byli z výsledků nadšení: je totiž výjimečný v tom, že je asi pětadvacetkrát větší než u většiny jiných hub. Tohoto přelomu využili dánští biologové, kteří na zámořský výzkum navázali. Zajímalo je, jak vypadá genetický mechanismus, pomocí něhož houba dokáže mouchu ovládat a řídit její chování jako lidský žokej závodního koně.

Henrik de Fine Licht, který tento výzkum vedl, se zaměřil na poddruh plísně, jenž se specializuje na napadání pouze jediného druhu mouchy, a to na octomilku. Vědci pod Lichtovým vedením si ji vybrali proto, že octomilky jsou skvěle popsaným organismem, který se desítky let využívá v laboratořích po celém světě – a věda o něm ví první, poslední. Označují se jako takzvaný modelový organismus.

  • Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno k probádávání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy.

Jak odhalit zombie-mouchu

„Výzkum ukázal, že touto houbou může být infikovaných až šedesát až osmdesát procent much, které poletují v místnosti nebo ve stáji. Člověk si jich nejčastěji všimne, když narazí na mrtvou mouchu sedící na okně obklopenou bílým kruhem spor,“ popisuje de Fine Licht.

Jakmile houba mouchu infikuje, začne ji konzumovat. Využívá její vnitřnosti pro získávání živin, a díky nim zase víc roste a může se uvnitř hmyzu množit. Octomilka je přitom celou tu dobu naživu; teprve, když jí začne docházet energie, a přiblíží se tak okamžik jejího konce, začne houba manipulovat s mozkem, popsali vědci v novém výzkumu. A ovládá octomilku natolik dobře, že je schopná řídit její chování.

Moucha ovlivněná hmyzomorkou se přilepí na rostlinu nebo okno, a pokusí se přitom dostat, co nejvýš to jde.

„V tomto okamžiku se už téměř celé její tělo skládá z houbové hmoty. Nakonec se všechny běžné procesy mouchy zastaví. Během několika hodin začne houba vystřelovat ze zadní části těla mouchy houbové spory. Při tomto procesu současně vylučuje chemické vůně, které přitahují zdravé mouchy. Jakmile se přiblíží, snaží se spářit s mrtvou mouchou, což umožní sporám prorůst do zdravé mouchy a nakazit i ji – a celý proces se opakuje,“ vysvětluje dánský vědec.

Dokonalé načasování

Celý tento proces a životní cyklus hmyzomorky je už popsaný poměrně dlouho a značně detailně – jenže ne na genetické úrovni. To umožnil právě až nedávný výzkum, který vytvořil genetický atlas této houby.

V nové studii skupina vědců například zjistila, že houba má několik jedinečných genů, které umožňují, aby „zombifikace“ mouchy proběhla v dokonalém načasování. „Manipulace s chováním začíná vždy za soumraku. Myslíme si, že je to pro houbu výhodné, protože v noci je vyšší vlhkost. Proto je to lepší doba pro uvolnění infekčních spor, které jsou jinak náchylné k vysychání. Teď navíc víme, že houba má geny, které kódují proteiny citlivé na světlo,“ popisuje Carolyn Elyaová z Harvardovy univerzity, která se na výzkumu také podílela.

„Domníváme se, že stejně jako u jiných organismů by houba mohla využívat světelné signály k určování času. Jedná se tedy o důležitý klíč k mechanismu, jenž je základem manipulace s přesným načasováním změny chování,“ dodává.

Genom navíc prokázal, že parazitická houba má mnoho kopií enzymů, které dobře rozkládají tvrdé chitinové schránky hmyzu. „To nám říká, že hmyzomorka má jedinečnou evoluční adaptaci na růst a život v prostředí hmyzu. Není to sice překvapivé, ale teď jsme to poprvé ověřili,“ poznamenává Elyaová.

Možné využití „zombifikace“

Tato studie byla pouze takzvaným základním výzkumem. To znamená, že pouze popsala genetické základy složitých procesů a nekladla si žádné ambice na praktické aplikace výsledů. Přesto autoři už nad možným využitím uvažují. De Fine Licht si myslí, že existuje rovnou několik způsobů, jak by lidé mohli v budoucnu využít znalosti této houby.

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace: Biolog Merlin Sheldrake
Zdroj: ČT24

Podle biologa má věda stále ještě zásadní problém v tom popisovat a analyzovat fungování nejsložitějšího útvaru ve známém vesmíru – tedy lidského mozku. Je příliš velký, příliš složitý... Jenže při „zombifikaci“ octomilky se děje spousta nesmírně zajímavých procesů na ohraničeném a dobře popsaném prostoru.

Změny chování nervové soustavy jsou přitom způsobené mechanismem, který lze relativně snadno pochopit. „Pokud pochopíme, jak houba funguje, můžeme začít mapovat celou sekvenci od genů a molekul až po chování,“ říká vědec.

To je podle něj teprve začátek: „A pak se lze inspirovat chemickými látkami a určitými mechanismy, které houba využívá k manipulaci s chováním mouchy, například při navrhování nových léků na duševní choroby u lidí.“ Nabízí se podle něj samozřejmě i poněkud kontroverzní možnost využití houby pro biologickou kontrolu škůdců. Jednou z nevýhod chemických pesticidů i fungicidů, které jsou dnes na trhu, totiž je, že napadají mnoho druhů hmyzu. Ale tady má věda k dispozici organismus, jenž umí napadat jen jediný druh škůdce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...