Horské ledovce tají po celé planetě. Může ze to lidmi způsobená změna klimatu, dokazují vědci

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Podle studie, která vyšla tento týden v odborném časopise Nature, ztrácí 220 tisíc horských ledovců na světě víc než 328 miliard tun sněhu a ledu za rok. Vědci to zjistili pomocí teprve nedávno odtajněných satelitních snímků pořizovaných posledních dvacet let. 

V letech 2015 až 2019 odtálo ročně o 78 miliard tun sněhu a ledu víc než v letech 2000 až 2004. Kvůli tomu se množství odtáté vody z ledovců za posledních dvacet let ztrojnásobilo. „To jsou obrovská čísla,“ komentoval výsledky glaciolog Romain Hugonnet z Univerzity v Toulouse, který studii vedl.

Podívejte se, jak během sta let mizely ledovce ve Švýcarsku:

Místa, kde planeta taje

Přibližně polovina ztracené hmoty z horských ledovců pochází ze Spojených států a Kanady. Vůbec nejpostiženějším místem planety je Aljaška, kde je „míra tání jedna z nejvyšších na planetě, například ledovec Columbia ustupuje o 35 metrů ročně,“ uvedl Hugonnet.

Tají téměř všechny světové ledovce, dokonce i ty v Tibetu, které patřily k nejstabilnějším. Mezi výjimky patří několik ledovců na Islandu a ve Skandinávii, které jsou napájeny častějšími srážkami v oblasti, jinak se rychlost tání po celém světě zrychluje.

Toto téměř rovnoměrné celoplanetární tání je podle autorů dobrým důkazem toho, že se napříč planetou zvyšují teploty – „a je to způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu,“ řekl Hugonnet.

„Před deseti lety jsme říkali, že ledovce jsou ukazatelem změny klimatu, ale teď se vlastně staly památníkem klimatické krize,“ komentoval práci ředitel monitorovací služby World Glacier Monitoring Service Michael Zemp, který nebyl součástí studie.

Tato studie je první, která použila tyto 3D satelitní snímky ke zkoumání všech ledovců Země, které nejsou spojeny s ledovcovými příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Dřívější studie buď využívaly pouze zlomek ledovců, nebo odhadovaly ztrátu ledovců Země pomocí gravitačních měření z oběžné dráhy. Tyto údaje o gravitaci ale mají velkou chybovost a nejsou podle Zempta zdaleka tak užitečné jako detailní snímkování.

Proč je to alarmující?

Zmenšující se ledovce jsou problémem pro miliony lidí, kteří spoléhají na sezonní tání ledovců kvůli zásobování vodou. Rychlé tání může způsobit i další problémy, například sesuvy půdy nebo náhlé uvolnění vody z ledovcových jezer – to může vést k povodním.

Největší hrozbou je ale to, že tání ledovců na kontinentech přispívá ke zvýšení hladiny moří. Hladiny světových oceánů se již zvedají, protože do nich přitéká stále více sladké vody zejména kvůli mizení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. K tomuto procesu nečekanou měrou přispívají také horské ledovce; podle této studie jsou zodpovědné za zvýšení hladin moří z jednadvaceti procent.

„Je stále jasnější, že vzestup hladiny moří bude během 21. století čím dál větším problémem,“ varoval ředitel amerického National Snow and Ice Data Center Mark Serreze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...