Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.

S požárem ve vědeckém výzkumném centru v jihozápadním Německu bojovalo přibližně 130 hasičů, podle mluvčího zařízení oheň vznikl v napájecím zdroji urychlovače těžkých iontů. Místní televizní záběry ukazovaly husté oblaky kouře.

„Je to černý den pro vědecké centrum Hesensko,“ řekl v Darmstadtu tamní ministr vědy Timon Gremmels (Sociálnědemokratická strana Německa). Velký požár v centru GSI pro výzkum iontů ve čtvrti Wixhausen má dopad na spuštění nového urychlovačového a detektorového komplexu FAIR, jehož cena se pohybuje v řádech miliard eur.

„Areál byl evakuován, nejsou hlášeni žádní zranění a nedošlo k úniku nebezpečných látek,“ uvedl mluvčí GSI. Požár poškodil kabely, elektrická zařízení a kancelářský nábytek, ale k větším problém spojeným s urychlovačem prý nedošlo.

Zařízení, které zkoumá vznik světa

Urychlovače těžkých iontů koncentrují kladně nabitá jádra atomů do paprsků a pohánějí je extrémně vysokou rychlostí v magnetických polích. Na webových stránkách centra se uvádí, že zařízení využívají mezinárodní vědci „k získávání poznatků o stavebních prvcích hmoty a vývoji vesmíru“. Tento výzkum přispívá k vývoji nových aplikací v oblasti technologie a medicíny, včetně léčby rakoviny, uvádí se dále.

Tyto cíle německého urychlovače potvrzuje i český jaderný fyzik Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který působí na urychlovači CERN. „Na GSI probíhá celá řada experimentů, navíc se tam staví úplně nový komplex urychlovačů a detektorů FAIR,“ vysvětlit pro ČT24. „Snaží se tam, podobně jako v CERNu, vytvořit podmínky podobné těm, které v kosmu existovaly několik mikrosekund po Velkém třesku. Vlastně vytváříme takové malé Velké třesky,“ doplňuje.

Pohled na zařízení GSI u Darmstadtu
Zdroj: GSI

To ale není všechno, kromě toho zde vědci podle Rybáře používají urychlovač i k dalším výzkumům, například k výrobě nových prvků, takzvaných transuranů. Celkem šest z těchto v přírodě neexistujících prvků vytvořili právě v Darmstadtu. Mnoho experimentů tam ale směřuje nejen k poznání vesmíru, ale i praktickým cílům, například tam vznikají nová zařízení pro moderní materiálový a medicínský výzkum.

Rizika požárů v urychlovačích existují

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí mohou urychlovače částic představovat bezpečnostní riziko, protože během provozu vyzařují ionizující záření. K úniku záření ale v Německu zjevně nedošlo, protože na místo ani nebyli povoláni specialisté.

Obyvatelé žijící v blízkosti zařízení byli upozorněni, aby jako preventivní opatření nechali zavřené dveře a okna a vypnuli ventilační systémy. Podle Rybáře to bylo hlavně v obavě z běžných následků jakéhokoliv většího požáru. „V urychlovači sice probíhají dost exotické experimenty, ale není v něm v principu nic, co by bylo nějak rizikové,“ uklidňuje.

Požár vznikl zkratem na napájecí elektronice starého urychlovače UNILAC, který je srdcem celého centra GSI – podobné problémy s elektronikou jsou podle jaderného fyzika poměrně běžné. Připomíná například situaci z roku 2016, kdy kuna pronikla do trafostanice v CERNu a způsobila tam svým tělem zkrat, který vyřadil na nějakou dobu tamní Velký hadronový urychlovač. V tak velkých a složitých zařízeních, jako je CERN nebo německé GSI, se podle Rybáře dá podobným menším incidentům jen těžké vyhnout.

Současně tam jsou ale nastavené přísné podmínky, které mají zabránit větším negativním dopadům. „Veřejnost se opravdu nemusí bát nějakých úniků radioaktivity nebo něčeho podobného – tamní exotické materiály buď existují jen extrémně krátkou dobu, nebo se tam vyskytují v mikroskopickém množství,“ přibližuje vědec.

Zpoždění startu nového zařízení

Mluvčí GSI uvedl, že požár způsobil škody na stávajícím systému institutu, ale staveniště nového zařízení zůstalo nedotčeno. Výše škod způsobených požárem zatím není známa, jenom zatím nedokončené zařízení FAIR ale stálo už 4,3 miliard euro, v přepočtu tedy přes sto miliard korun.

Podle Rybáře mohou škody spočívat hlavně ve zpoždění startu zařízení FAIR – vědci už oznámili, že letos plánované spuštění odsouvají na neurčito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...