Harmonii a ideální životní prostor si budovali už staří Římané. Ukazuje to 3D model domu v Pompejích

Archeologové ze Švédska použili digitální technologii ke zkoumání způsobu, jak staří Římané využívali detaily při zařizování svých domů tak, aby to podtrhlo majitelovu prestiž. Podle studie zveřejněné v časopise Antiquity vznikl 3D model okázalého domu z Pompejí, zničených v roce 79 při erupci Vesuvu. Jinak je třeba zařídit prostor, kde se prokazuje přízeň plebejcům, naprosto jinou atmosféru musí vyzařovat místo, kde lze pořádat úpadkové zábavy s nejbližšími přáteli, píše izraelský list Haarec.

Za 3D modelem pompejského domu jsou Danilo Marco Campanaro a Giacomo Landeschi z univerzity v Lundu. Jde o součást širšího univerzitního projektu, který má zmapovat s pomocí dronů a laserových snímků obytnou část Pompejí.

Ze zřícenin je těžké pochopit, jak Římané své domy koncipovali, a to i v dobře zachovaných Pompejích. Proto jsme se pokusili zrekonstruovat digitálně římský dům v celé jeho slávě, sdělil Landeschi.

Vybrali si stavbu označovanou jako dům s řeckými epigramy s dochovanými freskami. Název je odvozen od jedné z místností s malbou s námětem starých legend doplněných krátkými řeckými básněmi.

Tento dům byl objeven v polovině 70. let 19. století a našlo se v něm 160 předmětů z domácnosti včetně celé sady stříbrného nádobí, Panovy flétny, šperků, bronzových a hliněných lamp, což pomohlo při rekonstrukci, řekl Campanaro.

Komu dům patřil, se neví. Mezi předměty byl sice prsten s podpisem Lucius Valerius Flaccus, což může značit, že šlo o majetek mocné patricijské rodiny Valeriů, ale nelze říci, že ten, kdo prsten ztratil, byl majitelem domu. Jisté ale je, že dům musel patřit příslušníkovi vyšších vrstev.

K vytvoření 3D modelu byla využita digitální data a dokumentace z vykopávek v 19. století, kdy místo bylo v mnohem lepším stavu než dnes, a rovněž informace o římské architektuře z jiných míst a texty starých autorů.

Vznikl tak model poschoďového domu o ploše 650 metrů čtverečních a ten byl vložen do programu využívaného při tvorbě počítačových her. Takže si ho lze prohlédnout ve virtuální realitě.

Krása určená jen očím majitelů

Campanaro a Landeschi jsou zatím při interpretaci modelu opatrní, ale v rozhovoru s Haarecem uvedli, že už teď lze říci, že dům byl zařízen tak, aby podpořil majitelovo společenské postavení, avšak s ohledem na to, s kým byl právě v kontaktu. Běžná veřejnost viděla jenom venkovní partie, zatímco vážení hosté mohli dovnitř a spatřili i něco jiného.

Vnější atributy dávaly najevo moc a respekt k římské tradici a rituálům. Kolemjdoucí na první pohled zaujaly výklenky s podobami Larů, ochranných bůžků.

Vyvoleným pozvaným dovnitř se naskytly výjevy dokládající majitelovu důmyslnost, okázalost a znalost řecké kultury. Dokladem je velká freska, která zdobila zadní část dvora – peristylu. Bylo ji vidět už od vstupu, odkud příchozí spatřil klasickou přírodní scénu znázorňující býka obklopeného vegetací.

Ale jenom ti, kdo se dostali do majitelova soukromí, se mohli přiblížit dostatečně na to, aby si všimli detailů. Například leoparda, který na býka útočí, nebo satyra spojovaného s kultem boha vína Dionýsa.

Majitel každodenně přijímal občany předkládající nejrůznější žádosti v atriu, tedy v hlavní hale před domem. Z jejich pohledu se freska mohla jevit jako symbol prostoty, sofistikovanější význam fresky objevili jenom ti nejbližší.

Ilustrovat se na tom dá i napětí mezi římskou a řeckou kulturou. Když Římané ve 2. století před naším letopočtem dobyli Řecko, mnoho jich převzalo řeckou kulturu, filozofii i zvyklosti, i když kritici v tom spatřovali neblahý vliv na římské mravy a ctnosti. Horatius to vyjádřil svým Graecia capta ferum victorem cepit, neboli Řecko dobylo své dobyvatele.

Bylo tedy logické, že majitel musel dát na odiv především „římskost“ a svou sofistikovanější „řeckou tvář“ odhalit jenom nejbližším. Zřejmě z toho důvodu byl řecké epigramy s mytologickými scénami až v malé místnosti vnitřního nádvoří.

S podobnou vytříbeností se zacházelo i se světlem. Erotické scény byly v některých místnostech umístěny tak, aby je přirozené nebo umělé světlo patřičně ozařovalo v různých částech dne a ve zbylém čase je zakryl stín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...