Hackeři napadli největší teleskop světa. ALMA nefunguje

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Oznámilo to vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil ani antény, ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Vedení observatoře ve středu oznámilo, že zařízení se stalo cílem kybernetického útoku v sobotu ráno. Pracovníky teleskopu to donutilo pozastavit pozorování vesmíru. Kvůli útoku je mimo provoz i webová stránka observatoře a část e-mailového systému.

„Není zatím možné odhadnout datum, kdy bude možné se vrátit k pravidelným aktivitám,“ napsala na Twitteru observatoř, která se nachází na náhorní planině Chajnantor v chilské poušti Atacama.

ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) je největší pozemský teleskop. Tvoří ho soustava 66 parabolických antén o průměru 12 a sedm metrů, které se mohou přesouvat pomocí obřích transportérů (antény váží kolem 100 tun). Mohou být rozmístěny na ploše o průměru od 150 metrů až po 16 kilometrů a dohromady fungují jako jeden obří radioteleskop.

Cílem observatoře ALMA je zejména výzkum vzdálených objektů a galaxií, což má vědcům pomoci objasnit vznik hvězd a planet.

Observatoř je společným projektem USA, Kanady, Japonska, Chile, Tchaj-wanu a Evropské jižní observatoře (ESO), do které je zapojeno i Česko. Astronomický ústav Akademie věd ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů evropského řídicího střediska ALMA.

Záhada ztraceného astronoma

Kybernetický útok není jedinou podivnou věcí, která se na této observatoři stala. V polovině září z ní zmizel britský vědec Thomas Richard Marsh a od té doby se ho nepodařilo vypátrat. 

Přes pátrání ostatních vědců a zaměstnanců observatoře i vyšetřování policistů se nenašla žádná stopa, která by ho mohla pomoci najít. Pátrání komplikuje vysokohorský terén – zařízení leží v nadmořské výšce 5040 metrů, aby mělo co nejjasnější vzduch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...