Gorilí samci se bijí do hrudi, aby vypadali větší před svými rivaly, tvrdí vědci

Opakovaným boucháním se do hrudi chtějí gorilí samci vzbudit dojem, že jsou větší než ve skutečnosti. Poukázala na to studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports. Podle vědců se tak tito primáti s vysokou pravděpodobností chtějí vyhnout nebezpečnému souboji.

Během studie vědci sledovali chování celkem šesti dospělých samců gorily horské, kteří žili v jednom ze rwandských národních parků. Konkrétně tým od listopadu 2015 do července 2016 natočil na kameru 36 epizod, při nichž se primáti bili do vlastních hrudí. 

Následná analýza videozáznamů ukázala, že délka bouchání, počet ran ani jejich intenzita neměla souvislost s velikostí primáta. Při té příležitosti autoři poznamenali, že mohutné tělo je u goril spojené s reprodukčním úspěchem i lepším postavením mezi ostatními samci. 

  • Tento druhý největší primát na svěje je poddruhem gorily východní. Vyskytuje se jenom na malém území na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy.

Taktika, jak se vyhnout krvavému boji

Vědci se proto domnívají, že bití do hrudi by mohlo být pro gorily způsobem, jak svou velikost zdůraznit. „Zjistili jsme, že se jedná o skutečný a spolehlivý signál – samci chtějí udělat dojem, že jsou větší než ve skutečnosti,“ uvedl podle serveru The Guardian spoluautor výzkumu Edward Wright, který působí na německém Institutu Maxe Plancka.

Podle Wrighta se jedná zároveň o taktiku, jak se vyhnout hrozícímu souboji. „Docela často je to jen o úderech do vlastní hrudi, k bitce nakonec nedojde,“ řekl.

Výsledky také ukázaly, že větší gorily produkovaly při zmíněné činnosti nižší zvukové frekvence. Proč tomu tak je, ale zatím zůstává nejasné. Podle Wrighta by to zřejmě mohlo být způsobené například objemem hrudníku či velikostí ruky. 

Bití do hrudníku je přitom mohdy slyšet i kilometr daleko, poukázal Wright. To podle něj může být obzvlášť důležité.  Pro místa, která gorily přirozeně obývají, je totiž  typická velmi hustá vegetace. To znamená, že při hodnocení nebezpečnosti a velikosti potenciálního rivala se tito primáti nemohou spoléhat pouze na zrak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 10 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 11 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 15 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.