Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Když goliáš roztáhne svá křídla a začne jimi mávat, zní to podle těch, kdo to mohli zaslechnout, jako malý vrtulník. Přes deset centimetrů dlouhý brouk váží až 50 gramů – jako dvacet nejmenších kolibříků dohromady. Goliáš je masivní, jeho tělo je kryté robustním chitinovým brněním a vypadá nezranitelně. Přesto vymírá.

V afrických tropických lesích žije pět různých endemických druhů goliášů. Tento hmyz patří mezi vrubouny, skupinu brouků, ve které jsou třeba i zlatohlávci nebo chrousti. Lidé v Pobřeží slonoviny si je spojují se vzpomínkami na dětství, kdy jimi strašili své kamarády. Tento brouk je totiž tak velký, že dokáže zakrýt téměř celou dlaň dospělého člověka.

Teď už ho ale většina dětí v této africké zemi nepozná – nikdy ho totiž neviděla. V posledních dvaceti letech je jich v tamější přírodě stále méně. Platí to zejména pro dva druhy – Goliathus regius a Goliathus cacicus. Výskyt prvního druhu se snížil o polovinu, v druhém případě jde dokonce až o osmdesátiprocentní pokles.

Goliáš se dá snadno poznat podle jeho pruhovaného bílo-černého krunýře, samci jsou také vybaveni párem rohů, které tvoří písmeno Y.

Zdravý les plný goliášů

„Vrubouni goliášové jsou výborní ukazatelé zdravého lesa. Pokud se v lese hojně vyskytují, znamená to, že tamní ekosystém je v dobrém stavu a daří se v něm i ostatním druhům. Pokud však jejich populace klesá, značí to, že lesní prostředí je narušené,“ uvedl profesor biostatistiky a ekologie na tožské univerzitě v Lomé Luca Maria Luiselli. Společně se svými kolegy napsal článek, který se zabývá úbytkem populace tohoto hmyzu.

Larvy vrubounů jsou všežravé – živí se masem a rostlinnými zbytky. Recyklují tak organické látky v lese a zároveň jsou potravou pro mnohé jiné živočichy, což vede k tomu, že se díky nim přesouvají živiny v lesním ekosystému, vysvětlil jejich důležitou roli Luiselli na populárně-vědeckém webu The Conversation.

Dospělí jedinci se pak živí mízou jen několika druhů stromů. Často jde o kakaovníky nebo kávovníky – na Pobřeží slonoviny připadlo v roce 2022 téměř čtyřicet procent světové produkce kakaa. Populaci vrubounů nicméně plantáže ohrožují: dospělí brouci se sice stromy živí, larvy ale potřebují bohatší ekosystém, který jim „průmyslové“ pěstování kávy a kakao nenabízí.

To ale není jediným nepřítelem goliášů. Jejich „Davidem“ jsou i pytláci. Ti je rádi loví a pak je prodávají na ilegálním trhu sběratelů. Na internetovém aukčním portálu eBay lze koupit jeden exemplář i za stovky dolarů.

Bez ochrany hrozí, že vymizí ze vzpomínek obyvatel Pobřeží slonoviny úplně, varují přírodovědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 18 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.