Fyzici zopakovali slavný štěrbinový experiment a doplnili ho o časovou dimenzi. Otestovali při tom nadějný materiál

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Jen málokterý vědecký experiment je slavnější než „dvouštěrbinový pokus“. Proběhl už roku 1801 a ukázal tehdy zaskočeným vědcům, že je svět mnohem pozoruhodnější místo, než si do té doby mysleli.

Britský lékař a egyptolog Thomas Young zkoumal mimo jiné vlastnosti světla. Nechal při pokusu procházet svazek světla dvěma rovnoběžnými štěrbinami, za které umístil stínítko. Kdyby na bariéru se štěrbinami hodil běžnou hmotu, tak by se na stínítku objevil vzor odpovídající tvaru děr – hmota by zkrátka prošla otvory a zanechala po sobě odpovídající stopu. Jenže se stalo něco úplně jiného.

Světlo se totiž rozdělilo na dvě vlny, které prošly bariérou a protnuly se na druhé straně – díky tomu se na stínítku ukázaly více než dva proužky světla. To ukázalo, že světlo má zvláštní povahu, chová se totiž jako částice i jako vlna. Vědci později experiment mnohokrát zopakovali s nejrůznějšími úpravami a změnami parametrů.

Výsledek dvouštěrbinového experimentu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tento experiment se stal přelomem v chápání povahy vesmíru a otevřel dveře pro podobné experimenty s elektrony, a dokonce i s antihmotou a stal se odrazovým můstkem pro obor kvantové mechaniky, jenž zcela proměnil moderní chápání světa.

Tým fyziků teď tento experiment provedl znovu, ale s malou, avšak důležitou změnou. Tentokrát totiž vylepšili pokus o časový rozměr; vědci toho dosáhli použitím unikátního materiálu, od něhož si slibují další plodné využití.

Čas, prostor, svět

„Náš experiment odhaluje více o základní povaze světla a zároveň slouží jako odrazový můstek k vytvoření dokonalých materiálů, které mohou drobně ovládat světlo v prostoru i čase,“ uvedl Riccardo Sapienza, fyzik z Imperial College London, který výzkum vedl. 

Thomas Young, první autor dvouštěrbinového experimentu
Zdroj: Wikimedia Commons

V nové práci vědci provedli jednu zásadní změnu: Vyměnili obyčejnou stěnu se dvěma štěrbinami za vrstvu oxidu india a cínu – tedy stejný metamateriál, který se používá v obrazovkách moderních telefonů. 

  • Jde o materiál, který se v přírodě nevyskytuje a který je upraven tak, aby se choval určitým způsobem.

Výzkumníci změnili odrazivost obrazovky pomocí ultrarychlých laserů, které propouštěly světlo jen v určitých časech – a to ultrakrátkých periodách v rozmezí kvadriliontin sekundy. V podstatě postavili cosi, co v nadsázce přezdívají „kvantová mýtná brána.“ Pomocí laserů v ní pak otevírali průchod a přes ni pak pouštěli jen zvolené množství světla, a to dokonce až na úroveň jediného fotonu. Ukázalo se, že i když přes „bránu“ pustili pouze jeden foton, světlo i tak vytvářelo interferenční obrazec.

Výsledky využitelné v praktickém výzkumu

Vědci si tímto pokusem ověřili, že použitý materiál je ideální pro testování chování světla na ultrarychlých časových škálách. Laserové pulzy se používají také ke zlepšení výdrže kvantových bitů neboli qubitů, také v tomto případě se podobné principy využívají pro zkoumání chování kvantových částic v čase. Právě qubity jsou základem kvantových počítačů, jež mají potenciál přinést revoluci do výpočetních technologií.

Autoři také věří, že by mohli tuto technologii nasadit na zkoumání toho, jak se chovají takzvané časové krystaly, jejichž struktura se mění v různých časových úsecích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...