Fosilie předchůdců lidí jsou podle vědců o milion let starší, než se myslelo

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Fosilie byly po tisíciletí pohřbeny v jihoafrických jeskyních, které jsou pro bohatou historii archeologických nálezů známé jako kolébka lidstva. Vědci se dlouhá léta domnívali, že australopiték, jehož zkamenělé ostatky objevili v jeskynním komplexu Sterkfontein nedaleko Johannesburgu, Zemi obýval před méně než 2,6 milionu let. Podle posledních zjištění ale žil na území současné Jihoafrické republiky už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Tato nová časová osa by mohla změnit představy o vývoji člověka.

Autoři výzkumu přepsali staří druhu Australopithecus africanus na základě testování sedimentů v okolí zkamenělin na obsah vzácného izotopu, který vznikl při vystavení hornin kosmickému záření.

Vědci dříve považovali tohoto hominida za příliš mladého na to, aby se z něj vyvinul rod Homo, jehož vznik se datuje před přibližně 2,2 milionu let. Nová zjištění ale ukazují, že měl na tento evoluční skok navíc další milion let.

Tato skupina australopitéků druhu Australopithecus africanus tedy podle objevu existovala ve stejné době jako známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionu let.

Lucy, fosilie neúplné kostry druhu Australopithecus afarensis, jehož zástupci podle vědců již dokázali stát vzpřímeně a chodit po dvou, byla nalezena v roce 1974 v Etiopii. Její nález vedl k revizi dřívějších teorií o evoluci lidského druhu. Skupina Australopithecus afarensis je vědci považovaná za jednoho z australopitéků, který mohl být přímým předkem rodu Homo.

Podle vědců aktualizovaná časová osa znamená, že se oba druhy mohly vzájemně ovlivňovat a křížit. Tato skutečnost podle nich komplikuje představu o tom, odkud člověk pochází, a naznačuje, že lidská evoluční linie možná nebyla tak jednoduchá.

Znamená to, že náš rodokmen „připomíná spíše keř“, řekl francouzský vědec Laurent Bruxelles, který se na studii podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 9 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 11 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 13 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 13 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.