Ezoterické a wellness hnutí vyvolává obavy z očkování, aby podpořilo prodej svých produktů. Situace se podle nového výzkumu značně zhoršila po pandemii covidu-19.
„Jsme svědky nástupu pseudovědeckého a spirituálního wellness průmyslu, který se pokouší prodávat lidem zázračné léky na každý stav, který trápí moderní společnost. Firmy využívají selhání zdravotnických systémů a kořistí ze zranitelnosti, strachu a bolesti lidí,“ říká hlavní autorka nové studie Magdalena Adamus z Masarykovy univerzity a institutu SYRI.
Toto hnutí podle ní sice existovalo vždy, ale nabralo sílu před pěti lety. Pandemie covidu-19 podle ní posílila konspirační teorie týkající se zdravotnictví, především v otázce očkování.
Zbytečné riziko
Fámy s sebou dodnes nesou vážné problémy. Lidé se například odmítají chránit před běžnými infekcemi, jako jsou papilomaviry (HPV), které mohou dál šířit. Ve výsledku to může vést k rozvoji ještě vážnějších onemocnění, například rakoviny.
Ve svém experimentálním výzkumu zkoumala Adamus právě postoje k možnosti očkovat se proti HPV. Také tuto oblast totiž ovlivňují iracionální, konspirační a pseudovědecká přesvědčení, která jsou v rozporu s vědeckým poznáním.
Ze studie vyplývá, že „osoby, které mají pseudovědecké nebo takzvaně alternativní přesvědčení o covidu, mají i menší ochotu nechat se očkovat proti HPV. Hlavním argumentem je nedůvěra v systém,“ shrnula Adamus.
HPV přitom nenapadá jen ženy, ale také muže, a to často bez jakýchkoli příznaků. Přibližně osmdesát procent žen se jím tedy někdy v životě nakazí – vždy pohlavním stykem. Vzhledem k tomu, že asi u deseti procent nakažených se rozvine nějaká forma rakoviny, mělo by smysl tyto případy, kterým lze dokonale předcházet pomocí očkování, eliminovat. To prokazatelně funguje, potvrzují to výzkumy z celé řady zemí. Někdy se dokonce lze této nemoci díky dostatečné vakcinaci úplně zbavit.
Lidé ale namísto očkování volí často alternativní cesty.
Alternativy, konspirace a intervence
„Pokud alternativní medicína nezhoršuje stav pacienta a je přidána jako doplňková metoda ke standardní léčbě, pak to možná nemusí být znepokojující. Pokud ale alternativní postupy nedokážou zabránit stavu, kterému lze předcházet, nebo léčit postupující onemocnění a jsou samy o sobě škodlivé, je čas na ně upozornit a bojovat s nimi,“ zdůraznila Adamus.
Cílené intervence by podle ní měly kromě vyvrácení nepřesných tvrzení poskytnout alternativní vysvětlení. Úspěšně intervenovat může zároveň jen důvěryhodný subjekt. Sdělení přitom musí být srozumitelná a forma nesmí ohrožovat osobnost jednotlivce. „Jako vhodná forma se jeví komunikovat konsenzus lékařů o přínosech očkování,“ nastínila Adamus.
Podle vědkyně existuje dostatek důkazů o tom, že pseudovědecké praktiky související se zdravím mohou způsobit nevratná poškození nebo dokonce smrt. Jako příklad Adamus uvádí případ lidí, kteří věřili, že methanol může být lékem na covid-19.
„Pokud nebudeme umět omezit konspirační úvahy související s očkováním, může to ohrozit stávající a budoucí očkovací programy a zvýšit riziko šíření nových nemocí a opětovného výskytu starých, jako jsou spalničky nebo černý kašel,“ dodala Adamus.
Jako příklad uvádí situaci v USA, kde se podpora různých konspiračních teorií, které tvrdí, že vláda zakrývá negativní účinky vakcín a brání lidem v používání přírodních léků na rakovinu a další závažná onemocnění, pohybuje od dvaceti do sedmatřiceti procent.
V Česku podle Adamus tento problém také narůstá a objevuje se i u běžných každodenních rozhodnutí. Příkladem je neochota používat opalovací krémy nebo vyhýbání se pravidelným preventivním a zubním prohlídkám. Lidé také stále častěji používají bylinky a vitamíny namísto standardních léků.
