Extrémní vedra v Evropě a USA by byla téměř nemožná bez klimatické změny, ukázal výzkum

Nahrávám video
Události: Extrémní počasí na jihu Evropy si už vyžádalo oběti
Zdroj: ČT24

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, historický rekord 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dnů v americkém Phoenixu: taková vedra v Evropě a USA by byla „téměř nemožná“ bez klimatické změny, tvrdí WWA. Vědecké sdružení, které zkoumá souvislost mezi extrémním počasím a narušením klimatu, se rovněž domnívá, že klimatická změna učinila nejméně padesátkrát pravděpodobnější nynější vlnu veder v Číně.

Klimatická změna, kterou způsobily emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, „učinila vedra horšími, delšími a častějšími“, tvrdí WWA. „Poslední vlny veder už nejsou výjimečnými událostmi“ a ty, které nastanou, „budou ještě intenzivnější a ještě běžnější, pokud se emise rychle nesníží“, varují experti.

Jakkoli přirozené jevy jako anticyklóny nebo El Niňo mohou přispět ke spuštění těchto veder, „oteplování planety spalováním fosilních paliv je hlavním důvodem, proč jsou tak vážná“, dodává WWA.

Vedra se budou vracet častěji

Autoři studie – sedm vědců z Nizozemska, Británie a USA – využili historické meteorologické údaje a klimatické modely umožňující porovnat dnešní klima s jeho globálním oteplením o 1,2 stupně s tím, co bylo předtím. Vědci se naposledy zabývali zejména obdobími, kdy bylo vedro „nejnebezpečnější“, což bylo od 12. do 18. července v jižní Evropě, od 1. do 18. července na západě Spojených států, v Texasu a v severním Mexiku a od 5. do 18. července ve střední a východní Číně.

Nahrávám video
Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR o změně klimatu a požárech na Rhodosu
Zdroj: ČT24

Vědci z WWA uvedli, že globální oteplování zhoršuje intenzitu teplot tak, že vlny veder jsou nyní v Evropě o 2,5 stupně Celsia teplejší, v Severní Americe o dva stupně a v Číně o jeden stupeň. „V minulosti by takové události byly odlišné. Ale v dnešním klimatu se mohou opakovat přibližně každých 15 let v Severní Americe, každých deset let v jižní Evropě a každých pět let v Číně,“ řekla Mariam Zachariahová z londýnské univerzity Imperial College, která se na studii podílela.

Tyto vlny veder budou ještě častější a budou se objevovat každé dva roky až pět let, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. To by mohlo nastat přibližně za 30 let, pokud všechny signatářské země klimatické pařížské dohody plně nedodrží své současné závazky k rychlému snížení emisí, upozornila vědkyně.

Experti na příčiny

Po každé extrémní meteorologické události se lidé ptají: může za to změna klimatu? A právě WWA se pokouší na to odpovědět – pomocí nového odvětví klimatologie, takzvaných rychlých atribučních studií.

Výsledky WWA zveřejňuje jen několik dní nebo týdnů po události, aby tak mohla poskytnout informace, dokud jsou dopady extrémní povětrnostní události ještě v čerstvé paměti veřejnosti i politiků. 

Agentura pravidelně monitoruje extrémní povětrnostní události po celém světě. Při rozhodování o tom, jestli má být provedena studie o přičitatelnosti konkrétní události, se používá řada kritérií. Patří mezi ně počet postižených osob, výše způsobených škod a vyhlášení stavu nouze nebo katastrofy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...