Extrémní počasí mohou v příštích letech zažít víc než dvě třetiny lidstva

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Pokud by se podařilo dalšímu růstu emisí zabránit, byly by podle studie negativní dopady nižší. Výzkum ukazuje, že pokud se emise sníží natolik, aby se dosáhlo cílů Pařížské dohody, mohla by čelit rizikům extrémního počasí „pouze“ pětina světové populace. V případě, že ke snížení emisí nedojde, bylo by to ale sedmdesát procent.

Klimatologové ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, popsali, jak se dopady globálního oteplování mohou kombinovat s běžnými výkyvy počasí – výsledkem jsou pak období velmi rychlých změn extrémních podob počasí, primárně teplot a srážek.

Složité předpovědi

Hlavní autorka výzkumu Carley Ilesová uvedla: „Vliv klimatu na počasí je velmi silný. Zaměřili jsme se na regionální změny vzhledem k jejich většímu významu pro lidi i ekosystémy ve srovnání s globálním průměrem. Identifikovali jsme díky tomu části světa, které podle prognóz zaznamenají v nadcházejících desetiletích podstatné změny v míře výskytu jednoho nebo více indexů extrémních událostí.“

Vědci ve studii použili rozsáhlé simulace klimatických modelů. Ty ukázaly, že v příštích dvaceti letech dojde v každém případě k silným změnám teplotních a srážkových extrémů. Ale různí se předpovědi, jak rozsáhlé tyto oblasti v tropech a subtropech budou.

Pokud dojde k naplnění závazků, které státy daly v Pařížské dohodě, pak by měla být zasažená území, kde žije asi dvacet procent světové populace, tedy 1,5 miliard lidí. Ale když se tento cíl splnil nepodaří, tak extrémy zasáhnou oblasti, kde žije sedmdesát procent lidstva.

Změny zrychlují změny

Rychlé změny počasí zvyšují riziko vzniku bezprecedentních podmínek, které mohou vést k významnému růstu počtu extrémních událostí. Například vlny veder mohou způsobit stres z horka a nadměrnou úmrtnost lidí i hospodářských zvířat, stres ekosystémů, snížení zemědělských výnosů, potíže s chlazením elektráren a narušení dopravy. Podobně mohou extrémní srážky vést k záplavám a škodám na sídlech, infrastruktuře, plodinách a ekosystémech, zvýšené erozi a snížené kvalitě vody. Podle výzkumu je současná společnost velmi zranitelná vůči vysoké rychlosti změn extrémních jevů, hlavně pokud se zvyšuje více nebezpečí najednou.

Spoluautorka studie Laura Wilcoxová z Univerzity v Readingu doplnila: „Zjistili jsme také, že rychlé čištění znečištěného ovzduší, především nad Asií, vede ke zrychlenému souběžnému nárůstu extrémů veder a ovlivňuje asijské letní monzuny. Vyčištění ovzduší je sice ze zdravotních důvodů zásadní, ale látky v těchto emisích maskovaly některé účinky globálního oteplování. Teď se ale může toto potřebné a vlastně i nutné odstranění znečišťujících látek spojit s globálním oteplováním a přinést velmi výrazné změny extrémních podmínek v příštích desetiletích.“

Nový článek se sice zaměřuje hlavně na pravděpodobnost rychlých změn, autoři ale zdůrazňují, že výsledky mají důležité důsledky také pro adaptaci lidstva na změnu klimatu. „Jediným způsobem, jak se s tím vypořádat, je připravit se na situaci s mnohem vyšší pravděpodobností bezprecedentních extrémních událostí, a to již v příštích dvou desetiletích,“ dodává Bjørn Samset z Centra pro mezinárodní výzkum klimatu Cicero, který se na studii podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...